Sednu k počítači a potřetí rozkliknu tenhle outfitový článek, hlavu plnou jiných myšlenek, rozhodně ne natolik zábavných nebo obohacujícíh, aby stály za sdílení. A tak koukám na fotky v kožichu tak dlouho, až ho zase naštvaně zavřu a slíbím si, že zítra už to fakt dopíšu! Kristýno, nebudeš si ho zas schovávat tak dlouho, až bude venku vedro, že ne...ups, stalo se :D
Poté co jsem opustila blogger a koukla se na blog "zvenčí" se smutek z neschopnosti vyplodit pár vět ještě znásobil. Jak dlouho si už slibuju, že s tím designem něco udělám?! Odkládala jsem to až moc dlouho, pohár trpělivosti přetekl a já začala brouzdat po Etsy, hledat inspiraci a číst si návody na úpravu kódu (většinu toho mála co jsem uměla, jsem už totiž zapomněla). O 5 hodin, 3 kafe, 1 chleba se sádlem a 3 okamžiky zoufalství později, sedím shrbená a unavená v obýváku u stolu a jsem spokojená. Není to dokonalý, převratný ani ultra originální, ale je to změna a rozhodně změna k lepšímu. Souhlasíte?:) O pár nedokonalostech vím a musím je vychytat, takže s kritikou prosím počkejte :D Ale pokud vás napadá něco, co máte nebo nemáte na blogu rádi, sem s tím.
Nevím jestli jste si toho taky všimli, ale mám pocit, že všeobecná naštvanost a frustrace z instagramu způsobila, že se hodně blogerek zase víc věnuje blogům. A nám to taky pomohlo si uvědomit, jak jsme rády, že máme tenhle malej kousek internetu, kterej je jen a jenom náš. Kterej si můžeme přetvořit k obrazu svýmu, publikovat si sem co chceme a jak často chceme a nenechat se ovlivňovat algoritmy, reklamami a dalšími nástrahami. Instagram je skvělý místo, ale blog je náš a slibujeme vám, že na něm budeme pracovat mnohem víc!:) Protože ač to není na první pohled vidět, pořád sem někteří z vás rádi chodíte a toho si je potřeba (v týhle době, která je přehlcená fotkama a všemožným kontentem) vážit.
Jeden postřeh na závěr? Je z toho jasný, že pisálek ze mě nikdy nebude :D nevím zda je to tátovým působením na mě v období puberty, ale vždycky mě vlastně víc bavilo vrtat se v těch technických věcech. Což je zase zvláštní kontrast k tomu, že fotky a kreativita kolem módy mě vždycky bavila...Má to někdo z vás taky tak?
coat - vintage (Cosmic Kids) | jumper - Reserved | skirt - Zara | boots - Dr.Martens | handbag - Off-White | earrings - Bershka
Sednu k počítači a potřetí rozkliknu tenhle outfitový článek, hlavu plnou jiných myšlenek, rozhodně ne natolik zábavných nebo obohacujícíh, aby stály za sdílení. A tak koukám na fotky v kožichu tak dlouho, až ho zase naštvaně zavřu a slíbím si, že zítra už to fakt dopíšu! Kristýno, nebudeš si ho zas schovávat tak dlouho, až bude venku vedro, že ne...ups, stalo se :D
Poté co jsem opustila blogger a koukla se na blog "zvenčí" se smutek z neschopnosti vyplodit pár vět ještě znásobil. Jak dlouho si už slibuju, že s tím designem něco udělám?! Odkládala jsem to až moc dlouho, pohár trpělivosti přetekl a já začala brouzdat po Etsy, hledat inspiraci a číst si návody na úpravu kódu (většinu toho mála co jsem uměla, jsem už totiž zapomněla). O 5 hodin, 3 kafe, 1 chleba se sádlem a 3 okamžiky zoufalství později, sedím shrbená a unavená v obýváku u stolu a jsem spokojená. Není to dokonalý, převratný ani ultra originální, ale je to změna a rozhodně změna k lepšímu. Souhlasíte?:) O pár nedokonalostech vím a musím je vychytat, takže s kritikou prosím počkejte :D Ale pokud vás napadá něco, co máte nebo nemáte na blogu rádi, sem s tím.
Nevím jestli jste si toho taky všimli, ale mám pocit, že všeobecná naštvanost a frustrace z instagramu způsobila, že se hodně blogerek zase víc věnuje blogům. A nám to taky pomohlo si uvědomit, jak jsme rády, že máme tenhle malej kousek internetu, kterej je jen a jenom náš. Kterej si můžeme přetvořit k obrazu svýmu, publikovat si sem co chceme a jak často chceme a nenechat se ovlivňovat algoritmy, reklamami a dalšími nástrahami. Instagram je skvělý místo, ale blog je náš a slibujeme vám, že na něm budeme pracovat mnohem víc!:) Protože ač to není na první pohled vidět, pořád sem někteří z vás rádi chodíte a toho si je potřeba (v týhle době, která je přehlcená fotkama a všemožným kontentem) vážit.
Jeden postřeh na závěr? Je z toho jasný, že pisálek ze mě nikdy nebude :D nevím zda je to tátovým působením na mě v období puberty, ale vždycky mě vlastně víc bavilo vrtat se v těch technických věcech. Což je zase zvláštní kontrast k tomu, že fotky a kreativita kolem módy mě vždycky bavila...Má to někdo z vás taky tak?
coat - vintage (Cosmic Kids) | jumper - Reserved | skirt - Zara | boots - Dr.Martens | handbag - Off-White | earrings - Bershka
.
7 Mar 2019
.
outfit
No comments
Post a Comment