• about
  • menu
  • categories
  • Kristeen a Mischa

    Kristeen a Mischa

    Blonďaté holky z malého města, které se před pěti lety nadchly do společného projektu World needs Blondes. Blogu primárně o módě, inspiraci, cestování a lifestylu. Tímto naším online módním deníkem to ale nekončí. Naši kreativitu už nemohly udržet hranice virtuálního světa a sociálních sítí. Na naši kreativitu si teď můžete sáhnout. Vypustily jsme druhý projekt, náš malý splněný sen - WNB clothing. Značku, která nese drzou lehkost nápadů vznikajících cestou z afterparty. Všechnu naši tvorbu od začátku obohacujeme o kapku růžové a porci punku a pro WNB clothing, to platí dvojnásob!

    Poslední dobou zažívám zvláštní pocity. Termínu ANXIETY jsem se chtěla vyhnout, protože mi přišlo, že se nadužívá, je svým způsobem trendy a mileniál, kterej si tímhle neprochází, tak jako by skoro nebyl :D To nic nemění na tom, že neklid a úzkost mi poslední rok nejsou cizí.

    "Jak to bude s prací? Co dál? Achjo, zas jsem odložila psaní článku. Zajímá to ještě někoho? Nejsem málo real? Nejsem málo cool? Jak je možný, že tam pořád sedí komunisti? Lidi proberte se. Je to ostuda! Piju moc mlíka, chudáci telátka, na ten dokument jsem se neměla dívat. Vlastně jím i moc masa. Zvládnu být vegan? Achjo, nezvládnu. Jsem slaboch. Ježiš, zase Gréta. Lidi jsou zfanatizovaný. Ale, co když fakt hrozí konec? Přemýšlí někdo o tom, kde se vyrobí baterie pro elektromobily? A co teprve ta energie? Chudáci děti v Bangladéši - dětská práce, znečištěný řeky, fast fashion. A když ty továrny zavřou, nebudou se mít ještě hůř? Mám pocit, že nikdo nepřemýšlí do hloubky. Jen líbivý hesla a "snadná" řešení - ale co je správný řešení? Kristýno, vážně bys ten burger neměla jíst.... Nebo je to přirozený? A co je dnes vůbec přirozený? Rovnoprávnost, lgbt, rovnost, feminismus, politická korektnost, progresivismus jako náboženství. Mají mít gayové děti? Nemá dítě právo na mámu? Nebojím se uprchlíků, bomb, ani potopy. Masa hyperkorektních lidí, stádo poslušných ovcí. Brrr, to mě děsí. Stereotypy, jsou vážně tak špatný? A co s tou láskou?"


    A takhle to jede celý den. Mozek se jen tak nezastaví. Neví, co má řešit dřív. O jaký důležitý téma se zajímat, jaký kout světa zachránit. Neví jak se nepoměřovat s ostatními, neví jak se vypořádat s tím množstvím fotek, informací a videí, který se na něj valí ze všech stran. Touha být všude, účastnit se všech blogerských akcí, festivalů a nenechat si nic uniknout. Na druhou stranu touha po klidu, odpočinku. Nemuset se líčit, fotit, neúčastnit se toho povrchního světa. Je to těžký a já už dlouho neusínala s klidnou myslí. Už dlouho jsem neusínala s pocitem, že to byl fajn den a všechno je ok. Protože svět přece neni ok.)



    Jedu autem a poslouchám podcast (poprvé v životě). Jedná se o rozhovor s psychologem a párovým terapeutem. Když začne mluvit o naší generaci a tom, jak to máme těžké a jaký dopad má současná doba na psychiku, poprvé si přiznávám, že má pravdu. Doteď jsem neměla ráda, když si někdo na dnešní dobu stěžoval a fňukal. Přišlo mi to nevděčný nebo rozmazlený. Já (a lidi v mém okolí) jsme přece mladí, zdraví, máme se dobře:) Mám kluka, auto, práci, titul, bydlím v mý vysněný Praze a spolupracuju s oblíbenýma značkama...mám přece v životě tolik možností a příležitostí. Cestovat, udělat svět lepším a plnit si sny!

    Ale to je právě kámen úrazu. Ano, naši rodiče žili v době, kdy byly často v obchodě prázdné regály, v době, kdy cestování bylo pro pár vyvolených. Ale život měl jistý řád, daná pravidla. Práce byla téměř jistota, starším generacím dokonce i vybrali partnera. Po škole jste s jistotou měli děti, chodili do práce a informace o životech druhých jste měli pouze u těch, s kterými jste se stýkali. Život to rozhodně nebyl lehčí, ale byl jednoduší, méně komplikovaný. 

    Dnes můžeme všechno, vidíme všechno a mozek je přehlcený. Prý jak máme víc jak 5 možností výběru, mozek už nezvládá. No, ten můj určitě!:D No a co tedy s tím?  Základ je asi uvědomit si, že je to normální, mít tyhle pocity, nemůžeš za to ty, ale doba, která je pro naši mysl náročná. Ne, nejsi slaboch ani rozmazlenec, když to tak cítíš! Nezachráníš svět, nebudeš holt vždy všude, nebudeš zvládat tři práce najednou. Nebuď na sebe tak přísná.  
    To jsem si naštěstí už celkem uvědomila. Jak se ale víc zklidnit a dát svý hlavě dovolenou, na to jsem úplně nepřišla. Každopádně někdy pomáhá sport, procházka přírodou, hluboký kreativní proces, nebo začtení se se do napínavý knížky. Možná meditace? Pojďme se podělit o zkušenosti a tipy <3  Užijte si víkend, vaše Kristý.

    jeans - vintage Diesel | top - Bershka | sandals - Dr.Martens | hat - Reserved | bag - Zara
    . 26 Jul 2019 .

    Thinking too much?

    popular posts

    . 26 Jul 2019 .

    Poslední dobou zažívám zvláštní pocity. Termínu ANXIETY jsem se chtěla vyhnout, protože mi přišlo, že se nadužívá, je svým způsobem trendy a mileniál, kterej si tímhle neprochází, tak jako by skoro nebyl :D To nic nemění na tom, že neklid a úzkost mi poslední rok nejsou cizí.

    "Jak to bude s prací? Co dál? Achjo, zas jsem odložila psaní článku. Zajímá to ještě někoho? Nejsem málo real? Nejsem málo cool? Jak je možný, že tam pořád sedí komunisti? Lidi proberte se. Je to ostuda! Piju moc mlíka, chudáci telátka, na ten dokument jsem se neměla dívat. Vlastně jím i moc masa. Zvládnu být vegan? Achjo, nezvládnu. Jsem slaboch. Ježiš, zase Gréta. Lidi jsou zfanatizovaný. Ale, co když fakt hrozí konec? Přemýšlí někdo o tom, kde se vyrobí baterie pro elektromobily? A co teprve ta energie? Chudáci děti v Bangladéši - dětská práce, znečištěný řeky, fast fashion. A když ty továrny zavřou, nebudou se mít ještě hůř? Mám pocit, že nikdo nepřemýšlí do hloubky. Jen líbivý hesla a "snadná" řešení - ale co je správný řešení? Kristýno, vážně bys ten burger neměla jíst.... Nebo je to přirozený? A co je dnes vůbec přirozený? Rovnoprávnost, lgbt, rovnost, feminismus, politická korektnost, progresivismus jako náboženství. Mají mít gayové děti? Nemá dítě právo na mámu? Nebojím se uprchlíků, bomb, ani potopy. Masa hyperkorektních lidí, stádo poslušných ovcí. Brrr, to mě děsí. Stereotypy, jsou vážně tak špatný? A co s tou láskou?"


    A takhle to jede celý den. Mozek se jen tak nezastaví. Neví, co má řešit dřív. O jaký důležitý téma se zajímat, jaký kout světa zachránit. Neví jak se nepoměřovat s ostatními, neví jak se vypořádat s tím množstvím fotek, informací a videí, který se na něj valí ze všech stran. Touha být všude, účastnit se všech blogerských akcí, festivalů a nenechat si nic uniknout. Na druhou stranu touha po klidu, odpočinku. Nemuset se líčit, fotit, neúčastnit se toho povrchního světa. Je to těžký a já už dlouho neusínala s klidnou myslí. Už dlouho jsem neusínala s pocitem, že to byl fajn den a všechno je ok. Protože svět přece neni ok.)



    Jedu autem a poslouchám podcast (poprvé v životě). Jedná se o rozhovor s psychologem a párovým terapeutem. Když začne mluvit o naší generaci a tom, jak to máme těžké a jaký dopad má současná doba na psychiku, poprvé si přiznávám, že má pravdu. Doteď jsem neměla ráda, když si někdo na dnešní dobu stěžoval a fňukal. Přišlo mi to nevděčný nebo rozmazlený. Já (a lidi v mém okolí) jsme přece mladí, zdraví, máme se dobře:) Mám kluka, auto, práci, titul, bydlím v mý vysněný Praze a spolupracuju s oblíbenýma značkama...mám přece v životě tolik možností a příležitostí. Cestovat, udělat svět lepším a plnit si sny!

    Ale to je právě kámen úrazu. Ano, naši rodiče žili v době, kdy byly často v obchodě prázdné regály, v době, kdy cestování bylo pro pár vyvolených. Ale život měl jistý řád, daná pravidla. Práce byla téměř jistota, starším generacím dokonce i vybrali partnera. Po škole jste s jistotou měli děti, chodili do práce a informace o životech druhých jste měli pouze u těch, s kterými jste se stýkali. Život to rozhodně nebyl lehčí, ale byl jednoduší, méně komplikovaný. 

    Dnes můžeme všechno, vidíme všechno a mozek je přehlcený. Prý jak máme víc jak 5 možností výběru, mozek už nezvládá. No, ten můj určitě!:D No a co tedy s tím?  Základ je asi uvědomit si, že je to normální, mít tyhle pocity, nemůžeš za to ty, ale doba, která je pro naši mysl náročná. Ne, nejsi slaboch ani rozmazlenec, když to tak cítíš! Nezachráníš svět, nebudeš holt vždy všude, nebudeš zvládat tři práce najednou. Nebuď na sebe tak přísná.  
    To jsem si naštěstí už celkem uvědomila. Jak se ale víc zklidnit a dát svý hlavě dovolenou, na to jsem úplně nepřišla. Každopádně někdy pomáhá sport, procházka přírodou, hluboký kreativní proces, nebo začtení se se do napínavý knížky. Možná meditace? Pojďme se podělit o zkušenosti a tipy <3  Užijte si víkend, vaše Kristý.

    jeans - vintage Diesel | top - Bershka | sandals - Dr.Martens | hat - Reserved | bag - Zara
    . 17 Jul 2019 .

    Tak a je tomu už nějaká chvíle, co jsme se já a můj milý vydali do Budapeště. Pro oba to bylo naše poprvé a město nás celkem uchvátilo, celý výlet nám dokonale sedl a my si výlet moc užili.)
    Hlavní město Maďarska je od nás kousek, hodně lidí jezdí autem, autobusem a vlakem je to také hezká cesta. Nicméně my jsme zvolili letadlo. Na "dovolenou" jsme měli jen pár dní a chtěli jsme využít každé chvilky a hlavně vynaložit co možná nejméně energie. Cesta nám trvala hodinu.
    Z letiště jsme jeli autobusem (100E vás odveze přímo do centra na zastávku metra Deák tér, odkud došmajdáte všude - kdyby to někoho takhle podrobně zajímalo.) a na apartmán ještě metrem. Apartmán jsem vybírala dva dny před odjezdem přes Airbnb. Nadšená jsem byla hlavně z okna a skvostného výhledu do zahrad, kde byl jednou dokonce živý koncert <3 (napište mi a já vám pošlu odkaz přímo na apartmán.)
    No a jelikož jsme byli oba pracovně vytížení, tak jsem itinerář řešila až celkem pozdě, vlastně brzo. Prostě to bylo ono první ráno v Budapešti (asi jet lag :D), kdy jsem nechala svýho kluka spát a šmejdila dvě hodiny po všech možných serverech a blozích.
    Sestavila jsem seznam, který jsme z velké části splnili. Stručnou kostru vám hodím na konec tohoto článku.

    DAY 1
    První den jsme odstartovali snídaní v Szimply. Tenhle podnik je důkaz toho, že z malýho místa se dá udělat hodně parády. Jděte se podívat i dovnitř, kde veškerý zdravý nádhery vaří téměř na koleni. Jídlo bylo super, ale prostředí jsem si moc neužívala. Rozhodně tu nebudete sedět a dlouhosáhle rozjímat nad životem, či dalšími plány. Najíst a čau. Jo a kafe si koupíte vedle v Kontaktu (kafovej brácha Szimply).
    U nás byly tou dobou tropická horka a v Budapešti zrovna tak. Podle itineráře jsme obešli první dvě zastávky a byli ready možná tak na pobyt v lázních. Nepřipadalo v úvahu obejít všechno (co si milá Miška vymyslela) po vlastní ose. Upadly by nám nohy, dostali bychom tři úpaly a hlavně by se mi vybil mobil. Dostali jsme super nápad, zaplatit si turistickej dvoupatrovej autobus, takovej ten, kde naskočíš a vyskočíš, kde chceš. Jestli si myslíte, že je to atrakce jen pro důchodce, tak se pletete, je to neskutečná a chytrá úspora času a energie. Zprvu jsem si připadala, jak na romantické jízdě v kabrioletu, když mi vlály vlasy a vůně velkoměsta mě šlehala do tváře. Po nadšený půlhodince jsem si přišla už jak v pasti, potila jsem se jak blázen a kabriolet mi totálně rozbil můj fancy instafriendly hairstyle a sluníčko s potem smylo všechen makeup, skvěle. Můj hrdina mi udělal čepici z mapy, zpomalilo to příznaky úžehu.
    No a takhle šťastně jsme naskakovali, vyskakovali, upocení pochodovali a snědli třeba 15 nanuků.
    Vyjeli jsme na Citadellu až nahoru nad město, kde se můžete těšit na topový výhledy a Budapešť jak na dlani. Večer jsme jeli do centra a když jsme viděli ten život, tak jsme se vykašlali na všechny možný plány. Všichni seděli na trávě, na lavičkách, nohama ve fontáně, jedli, pili a smáli se. Kopli jsme do sebe pár drinků a dělali to samé.)

    Už na letišti mi došlo, že tenhle výlet do fotogenický destinace bude jedna velká instakrize. Stačil mi ten úplně první pokus o focení, kdy mi udělal přesně pět fotek a tahle je nejlepší z nich. Po cestě jsem tedy přehodnotila priority a uvědomila si, že by to bylo trápení pro mě i pro něj. Uzavřeli jsme deal, že nebudu točit žádné stories a 1-2x denně mě vyfotí. Já si dělala pár fotek a nenápadných videí v průběhu dne a večer jsem z toho vždy pár stories sestavila. Přes den jsem ale nechala mobil ladem a využila opravdu jen něco málo přes hodinu, když jsme měli sprchu a podvečerní pauzu. Možná mi napište, jestli nechcete speciální článek o tom, jak si užít dovolenou s klukem a vytvořit použitelný materiál do feedu, za ta léta mám totiž mraky zkušeností :D

    Náš apartmán byl vevnitř super, ale budova a dvorek byl jako z Černobylu. Výtah nám jezdil jen do třetího patra. Bydleli jsme ve čtvrtém.

     No a tohle je prosím pěkně ono <3

    Tenhle okamžik, kdy jsme se málem počůrala s vámi prostě musím sdílet.) Mám krásný nový šaty, pořád koukám na tohle nejromantičtější okno na světě a odvážím se zeptat: "můžeš mě tu vyfotit?" Klasicky ho naženu do kompozice, zkusím světlo a ukážu mu, jak má fotka vypadat. Můj milej zlatej mě začne napodobovat a pózovat jak Britney 2002. V ten okamžik, kdy se snaží vymrštit nohu na zábradlí (to vymyslel on sám!) ho chytne křeč, začne hlasitě naříkat a hnáta mu nejde sundat dolů. No a to už já se válím smíchy na zemi, ruku s mobilem mám ale nahoře v pohotovosti. Tohle si chci nadosmrti pamatovat totiž. To má za to, že si z nás (profesionálních blogerek) utahuje!

    Synagoga
    Bazilika svatého Štěpána
    Városgliget City Park, je rozsáhlý objekt v němž se nachází stálý cirkus, zoo, umělá jezera, restaurace a dříve tu byl i zábavní park. Tohle je ideální místo na odpočinek ve stínu pod stromy. Načerpáte sílu na Heroes Square, které je hned vedle.
    Citadella
    DAY 2
    Snídani v Cirkusz doporučuji všema deseti! V těsné blízkosti je také Stika, což byl náš původní plán, mají tu totiž vyhlášené Benedikty, ale probíhala rekonstrukce, tak jsme měli smůlu. Nicméně jsme Vejce Benedikt zvolili i tady a dobře jsme udělali. Obsluha byla profesionální a celou návštěvu jsme si moc užili. Hned vedle Cirkusz najdete instagramově protřelou Vintage Garden. 

    Přes řetězový most jsme se dostali pěšky na druhou stranu města na Rybářskou baštu, kam jsem se těšila ze všeho nejvíc. Je to tam úžasný! Přímo v baště je i kavárna s výhledem a stojí za to si počkat na místo "u okna" :D.

    Život je náhoda a shodou okolností byl tou dobou v Budapešti náš kamarád zkoušet loď. Tak jsme se přidali a zkusili si serfování na Dunaji, co je víc?! Osvěžili jsme se v úmorných vedrech a můj milý nebyl otráven přemírou kultury. Nádherná bilance památek, gastra a sportu.)

    Večer největší natěšenost do Szimpla Kert. Tenhle tzv ruin pub je bezesporu nejlepším podnikem ve městě. Bizár je to slovo. Neskutečně zajímavej bizár, plnej lidí všech generací, kteří se přišli bavit. Uvnitř je úplně všechno! Najdete tu asi deset různejch barů, živou kapelu, starožitnosti, milion pokojovek, strom, vypuštěné vany, ve kterých se kouří vodnice, jídlo i pro vegany,.. Nudit se tu nebudete ani za mák. My tu vydrželi celý večer. 
    Naše půlnoční svačinka
    Můj kluk si zamiloval zdejší metro. Je tak roztomile staromódní! Jména zastávek vykládané z kachliček, dřevěná zábradlí, budky i lavičky ve vlaku. 

    DAY 3
    Pro masáž, jídlo a rest. Viděli jsme všechno, já byla spokojená a už jsme se jen na pohodu courali. Hlavním programem byla rezervace v Izraelské restauraci Mazel Tov. Bacha, rezervace je nutná několik dní dopředu a stojí za to! Miluju jejich interiéry, vnitrobloky a kytky všude. Maďarsko překvapilo svojí moderní a lehkou gastronomií, to jsme si oba opravdu moc užívali.

    A takovýhle skvosty jsou na každém rohu. (ty dveře, ne já.)
    Vintage Garden je postaveno vyloženě jako insta místo. Nic proti ničemu, interiér sweet, ale už mě baví jiné věci. Navíc nic moc servis a kafe bída v naprosto neadekvátních bídnejch šálcích. Není to zlo, ale najdete rozhodně rafinovanější a zajímavější podniky.)

    Batátové hranolky forever <3 
    Mazel Tov
    Takovýhle vnitro skvosty najdete na každém rohu.
    No a to je konec jedné krásné krátké kéreš mekéreš (level naší maďarštiny) pohádky. Budapešť doporučuju!
    Lidi jsou super, památky za to stojí a není tam draho! Ceny jsou stejné jako u nás, ale bacha(!) v Maďarsku se ještě neplatí eurem (i když už je v EU). Ve většině případů se jimi platit dá. My si žádné forinty nevyměnili, měli jsme jen eura a kartu. Párkrát jsme jeli Boltem a cena byla taky v pohodě, tenhle výlet si užijete na max, aniž by vás zruinoval.)

    Slibovaný itinerář by Miška:
    Některá místa jsem nestihla navštívit, ale vždy je lepší mít víc možností. Tu máte vše, co mi při hledání padlo do oka a co jsem považovala za důležité.
    Kavárny, snídaně
    - Stika - snídaně - Benedikt
    - Cirkusz - top snídaně
    - Szimply - top snídaně, nic moc interiér (naproti kavárna Kontakt)
    - Vintage garden - udělat rezervaci - možno i lunch
    - Szanos
    - Brios cafe
    - Blue Bird cafe - snídaně - Mexiko styl
    - Toprun - brunch
    - Budapest baristats - brunch
    - Mr. Funk - přeslazenost, jistá smrt!
    Restaurace
    - Mazel Tov - rezervace nutná
    - Karaván - street - vedle Szimpla kert (Venkovní uskupení karavanů s tím nejlepším streetovým jídlem, všude světýlka a dokonalá atmosféra (bohužel jsme nestihli)).
    Památky
    - Synagoga
    - Bazilika svatého Štepána (centrum)
    - Heroes Square - Náměstí Hrdinů (hned u parku!)
    - Chrám svatého Mikuláše (u hradu)
    - Rybářská bašta (druhá strana města, u hradu) - kavárna s výhledem. Pozn. přes řeku je hrad, bašta a Citadella
    - Parlament
    - Margitsziget - zpívající fontána na ostrově - večer
    Tržnice
    - Market City Hall
    Výhled
    - Citadella
    - Budapest Eye
    - Hrad
    Lázně (bohužel jsme taky nestihli, ty nejhezčí ale jsou...)
    - Gellertovy - vnitřní
    - Szecheny - venkovni
    Bary
    - St Andrea Sky bar
    - Szimpla kert
    - 360 bar
    - High note skybar
    Park
    - Városgliget
    Sekáče
    - Szputnyik shop
    - Lovebug Vintage
    - Antifactory Vintage shop
    - Donkey republic - appka na půjčování kol - Budapešť na kolech je taky ideální, prostředí a doprava je tomu dost přizpůsobeno

    Doufám, že se vám článek líbil a že někoho třeba inspiruji na příští výlet za humna.) M.