Modeling - long time no see part 2. Tohle téma vás hodně zajímá a teprve teď mi dochází, jak mě mrzí, že vám ho dopřávám tak poskrovnu...
Reakcí na minulý článek bylo celkem dost, téměř všechny byly milé a pozitivní. K mému překvapení se dost z nich svou podstatou shodovalo. Prý ať se řídím srdcem, jak to cítím, podle toho, jestli mě to činí šťastnou, jestli mě ta práce hřeje a těší. Wow. Jsem z vás strašně příjemně zaskočená. Po krátké úvaze jsem zaskočená i sama ze sebe. Takhle se totiž téměř nerozhoduji. Vlastně čím jsme starší, tím se víc snažím, ale ve své podstatě za mě vždy rozhodovala převážně rozumová složka. City a srdce stranou. Hodí/nehodí, pro/proti, praktické/nepraktické, jsem fakt suchar, ale inspirujete mě k opaku.)
Při pročítání komentářů jsem se nejdéle pozastavila a usmála nad tím posledním od anonyma.
"Neváhej a jdi do toho, covergirl ;-) Cpát se umí každý, to není nic světobornýho. Ale fotit každý neumí. Ať tě jednou vidíme HB. Držím palec!"