Jednou za čas mě to popadne, jsem nespokojená s fotkama, mám kreativní chvilku. Volám Kamče a ta je naštěstí naladěna na stejnou vlnu a navíc má zrovna doma půjčený super objektiv. Druhý den je krásný slunečný ráno, ještě je trochu chladno ale paprsky maj pořád sílu. Jako vždy nestíhám - beru Uber, který jízdu ruší, a tak beru druhý, který řídí starší zmatená paní. Přijíždím o dvacet minut později a na zastávce nádraží Holešovice se smějem tomu, že my dvě jsme se fakt hledaly - Kamča taky dorazila až teď:D