MODEL'S DIARY VIII.

Pondělí

Nebyl nijak extra zajímavej den, mám k němu jen pár poznámek, ale když už jsem se jednou rozhodla popsat každý den mýho modelkovskýho života, tak to taky dodržím.

K snídani těstoviny s tuňákem.

Psaní MD – táhla jsem all day nejenom megatežkej book, ale i komp.

Nemohla jsem najít první casting, i když jsem si pustila navigaci na roamingový data, tak mě google maps dovedly do nějaký školy a tohle super využití internetu mě vyšlo na 600 Kč.

Přišel statement z Řecka a hádejte kolik jsem si vydělala za moje nekonečný otročení pro e-shopy? Chvíle napětí..........................................ani jeden jedinej cent za šest týdnů v Řecku. Ještě jsem jim dlužna něco přes 200 eur, takže takhle krutá je realita.)

Úterý

Casting na videoklip, kde po mě chtěli změnu účesu i lehkou změnu barvy. Nooo a jelikož je můj hairstyle jen pár týdnů starej a já na melírech málem vyseděla důlek a jsem s výsledkem nadmíru spokojená, tak jsem musela odmítnout.

Mám callback na přehlídku do Monte Carla.

Na druhým castingu jsem potkala mladou češku dokonce ze stejný motheragency, takže jsme spolu proklábosily odpoledne a náladu nám zkazil jen fakt, že druhý den odjížděla.

Rozhodla jsem se, že si zařídím kartu do posilky, protože na první měsíc jí máme jako modelky zdarma. Uznávám, že mi to chvíli trvalo. Joo a když jsem se ptala svýho bookera na adresu do Gymu, tak řekl ou Mikajla fájnly!!! Prosim?! Co tím jako chtěl říct xD

Nešla jsem na casting pro agenturu do Cape Town. Protože do Kapskýho města mě nikdo nedostane ani s bodyguardem, na to mám svůj život moc ráda.

Středa

Konečně nastal den mého velkého jobu pro švýcarskou značku hodinek Cover, která fotky použije na svůj web, katalog i billboard! 
V noci jsem nemohla spát a jak na potvoru se mi stala ta nejhorší věc ever! Kousnul mě do oka komár?! Ne přímo do oka, protože jako jedna z mála spím s očima zavřenýma, ale nad víčko do místa, kde mi z toho oteklo celý víčko i podvíčko. Jo, opravdu se tahle katastrofa musela stát. Vypadám jak kyklop.

Práce byla mimo Milan, takže jsem musela metrem na vlak a z prvního vlaku ještě na druhej vlak. Prvním vlakem jsem jela jen jednu zastávku do asi 40 min vzdálené vesnice a tenhle ticket stál 28? Velevážený modelky musej očividně jezdit na job první třídou, kde dostanete snídani i noviny, not bad. V druhým vlaku jsem potkala kluka modelku, kterej měl stejný instrukce jako já, takže dnes proběhne mé první párové focení.

Všehoschopný a v Itálii celkem populární fotograf se sám postaral o makeup, vlasy i focení, jak u mě, tak u mého partnera. Sám také zařídil dokonalý minimalistický moderní interiér budovy, která se využívá jako sklad. On v ní ovšem jak fotí, tak bydlí. Někdy se někdo povede a umí všechno no. Přítomný byl i Švýcarský klient, se kterým jsem si příjemně popovídala.

Jak já tak boy jsme fotili 3 snímky zvlášť a jednu společně. That moment, kdy se tulíš k úplně cizímu klukovi, kterej do zrcadla kouká víc než ty.

Musím říct, že jsem tu potkala hodně male models, jsou bjůtyfl a hendsam samozřejmě, ale není to nic pro mě. Pro mě musí bejt kluk chlapem, dělat klučičí práce, nosit roztrhaný trička a mít chlupy a né fotit selfíčka, každých pět sekund upravit hřívu, v batohu nosit tři náhradní košile a úzký jeany v 60 stupňovým vedru. Je mi extrémně proti srsti když kluk pózuje a očima svádí objektiv. Věřte, že tyhle kluci modeling prožívaj mnohem víc než holky.

Aniž bych se ptala, tak jsem se dozvěděla, pro koho fotil Alex kampaně, jak je umělecky založenej, ale i skvěle vaří a jak má v booku míň než dokáže. Kluci prosím, vemte si sekeru a jděte něco kácet, sundejte triko, hezky se spoťte - tohle nás bere. Nojoooo když si vezmete večer kvádro, to taky,)

Btw vždycky je dobrý vycházet s klientem a chovat se slušně a profesionálně. Tentokrát mě to obohatilo o hodinky a náhrdelník Svarowski.

Domů jsme zvolili špatnej train, trvalo to tři hodiny a domů jsem dorazila kolem jedné.

Čtvrtek

Zasejc vstávačka a jízda na dvě hodiny vzdálenou pláž. Dnes budeme fotit dva editoriály, juchuuu. Vizážistka zas šílená. Když jsem cejtila jak černou tužkou rámuje kompletně celý oko i víčko, tak přísahám, že se mi vařila krev v žilách. Prostě nejhorší je, když máte super lokaci, fotografa a víte, že fotky nebudou kvůli tomuhle dokonalý a vy nebudete stopro spokojený, jenže udělat nemůžeš prostě nic. Musíš se s tím poprat a i tak ze sebe vydolovat maximum.

Jinak to byla celkem milá holka, byla hotová z mejch krásnejch a nepoškozenejch vlasů, tak mi to vrátila tím, že vlny dělala fénem a takovým tím zubatým kartáčem, kterej se jí nesčetněkrát zamotal. I v takových chvílích, kdy bys jí nejradši narvala hřeben do chřánu a řvala proč myslíš, že mám tak zdravý vlasy hm, protože s nima nedělám tyhle debility!!!

Pak jsme fotili na veřejný pláži což byl strašná sranda, celá pláž nás okukovala, já měla sůl a písek úplně všude, sluníčko bylo neskutečně silný a mejm očím ještě nakládali odrazkou.

Pak jsme si dali lunch, já trochu rozmrzla a vtom momentě jsem musela pod ledovou sprchu vymejt kameny z hlavy. Teplá netekla, vlasy jsme myli mýdlem a o kondicionéru bych si mohla nechat jen zdát. Vlasy vypadaly příšerně a já je musela polít aspoň olivovým olejem. Dělat vlny ještě jednou bylo naprosto nemožné a přísahám, že pro mě by už musela jet záchranka. Při druhém looku jsme tedy zvolili efekt mokrých vlasů a trochu jinačí makeup. Fotili jsme na skalách v tmavých dramatických outfitech a ani při tomhle šplhání  jsem si nemohla odpustit podpatky. Ale baví mě to, prostě jo. Náročný to bylo, nepohodlný to bylo, byla jsem odřená a vyčerpaná, ale nemůžu se dočkat výsledku.

Na závěr jsme dali pár drinků a krevety čerstvě vytažené z moře - dokonalost.)

Pátek

Dnes jsem musela být za kočičku na casting do Monte Carla, zvolila jsem krátký bílý šaty, který všichni obdivujou a celej den jsem je zas honila v podpaží, děs.

Nemám zas ani minimální myšlenku na párty a zůstávám opět doma.

Jsem strašně ráda, že jsem potkala tohohle fotografa. Do téhle doby jsem s ním nafotila tři editoriály do časopisu a o tom se mi v Řecku jen zdálo a hodně holkám se o tom jen zdá i v Miláně. Měla jsme vážně štěstí.

Sobota

Všichni opěvují nedaleký designérský outlet Serravalle. Byla jsem zvědavá jestli si opravdu i já budu moci dovolit značkovou kabelku za pár tisíc, nasedla na bus a vyrazila směr outletové centrum. Když jsem během tří hodin všechno prošla a v ruce držela ponožky, podprsenku a lak na nehty, tak mi došlo, že ani já si tu nemůžu dovolit značkovou kabelku. Upřímně i ponožky ve slevě za deset mi přišly moc. 
No, konec nákupů, kouknu na hodinky a autobus se pro nás vrátí až za tři a půl hodiny?! Byla jsem šíleně unavená a vůbec nevěděla co dělat. Byla jsem se najíst, četla knihu a oči mi pořád padaly a padaly. Skončilo to tak, že jsem si lehla na lavičku, spala jak malej bezdomoveček a celou dobu se bála, že mi někdo ukradne boty (s botama nikdy neusnu).

Výlet do Serravlle stál opravdu za to, haha.

Neděle

Poprvé jsem šla do gymu a rovnou na svou vůbec první hodinu a půl jogy. Většinou se povídalo, uklidňovalo, relaxovalo a promlouvalo do duše. Bylo by to asi v pohodě, kdyby se nemluvilo jen italsky a já celou dobu jen nestála a dělala, že něco dělám.

Nakonec bych vám všem ráda poděkovala. Píšete mi strašně moc milý komentáře, fandíte mi a vaše podpora mi někdy opravdu hodně pomáhá. Ještě jednou díky všem a jestli máte nějaký dotazy, tak se nebojte zeptat, všem ráda odpovím a přiblížím prostředí tohodle mého nového světa.)

Pondělí

Nebyl nijak extra zajímavej den, mám k němu jen pár poznámek, ale když už jsem se jednou rozhodla popsat každý den mýho modelkovskýho života, tak to taky dodržím.

K snídani těstoviny s tuňákem.

Psaní MD – táhla jsem all day nejenom megatežkej book, ale i komp.

Nemohla jsem najít první casting, i když jsem si pustila navigaci na roamingový data, tak mě google maps dovedly do nějaký školy a tohle super využití internetu mě vyšlo na 600 Kč.

Přišel statement z Řecka a hádejte kolik jsem si vydělala za moje nekonečný otročení pro e-shopy? Chvíle napětí..........................................ani jeden jedinej cent za šest týdnů v Řecku. Ještě jsem jim dlužna něco přes 200 eur, takže takhle krutá je realita.)

Úterý

Casting na videoklip, kde po mě chtěli změnu účesu i lehkou změnu barvy. Nooo a jelikož je můj hairstyle jen pár týdnů starej a já na melírech málem vyseděla důlek a jsem s výsledkem nadmíru spokojená, tak jsem musela odmítnout.

Mám callback na přehlídku do Monte Carla.

Na druhým castingu jsem potkala mladou češku dokonce ze stejný motheragency, takže jsme spolu proklábosily odpoledne a náladu nám zkazil jen fakt, že druhý den odjížděla.

Rozhodla jsem se, že si zařídím kartu do posilky, protože na první měsíc jí máme jako modelky zdarma. Uznávám, že mi to chvíli trvalo. Joo a když jsem se ptala svýho bookera na adresu do Gymu, tak řekl ou Mikajla fájnly!!! Prosim?! Co tím jako chtěl říct xD

Nešla jsem na casting pro agenturu do Cape Town. Protože do Kapskýho města mě nikdo nedostane ani s bodyguardem, na to mám svůj život moc ráda.

Středa

Konečně nastal den mého velkého jobu pro švýcarskou značku hodinek Cover, která fotky použije na svůj web, katalog i billboard! 
V noci jsem nemohla spát a jak na potvoru se mi stala ta nejhorší věc ever! Kousnul mě do oka komár?! Ne přímo do oka, protože jako jedna z mála spím s očima zavřenýma, ale nad víčko do místa, kde mi z toho oteklo celý víčko i podvíčko. Jo, opravdu se tahle katastrofa musela stát. Vypadám jak kyklop.

Práce byla mimo Milan, takže jsem musela metrem na vlak a z prvního vlaku ještě na druhej vlak. Prvním vlakem jsem jela jen jednu zastávku do asi 40 min vzdálené vesnice a tenhle ticket stál 28? Velevážený modelky musej očividně jezdit na job první třídou, kde dostanete snídani i noviny, not bad. V druhým vlaku jsem potkala kluka modelku, kterej měl stejný instrukce jako já, takže dnes proběhne mé první párové focení.

Všehoschopný a v Itálii celkem populární fotograf se sám postaral o makeup, vlasy i focení, jak u mě, tak u mého partnera. Sám také zařídil dokonalý minimalistický moderní interiér budovy, která se využívá jako sklad. On v ní ovšem jak fotí, tak bydlí. Někdy se někdo povede a umí všechno no. Přítomný byl i Švýcarský klient, se kterým jsem si příjemně popovídala.

Jak já tak boy jsme fotili 3 snímky zvlášť a jednu společně. That moment, kdy se tulíš k úplně cizímu klukovi, kterej do zrcadla kouká víc než ty.

Musím říct, že jsem tu potkala hodně male models, jsou bjůtyfl a hendsam samozřejmě, ale není to nic pro mě. Pro mě musí bejt kluk chlapem, dělat klučičí práce, nosit roztrhaný trička a mít chlupy a né fotit selfíčka, každých pět sekund upravit hřívu, v batohu nosit tři náhradní košile a úzký jeany v 60 stupňovým vedru. Je mi extrémně proti srsti když kluk pózuje a očima svádí objektiv. Věřte, že tyhle kluci modeling prožívaj mnohem víc než holky.

Aniž bych se ptala, tak jsem se dozvěděla, pro koho fotil Alex kampaně, jak je umělecky založenej, ale i skvěle vaří a jak má v booku míň než dokáže. Kluci prosím, vemte si sekeru a jděte něco kácet, sundejte triko, hezky se spoťte - tohle nás bere. Nojoooo když si vezmete večer kvádro, to taky,)

Btw vždycky je dobrý vycházet s klientem a chovat se slušně a profesionálně. Tentokrát mě to obohatilo o hodinky a náhrdelník Svarowski.

Domů jsme zvolili špatnej train, trvalo to tři hodiny a domů jsem dorazila kolem jedné.

Čtvrtek

Zasejc vstávačka a jízda na dvě hodiny vzdálenou pláž. Dnes budeme fotit dva editoriály, juchuuu. Vizážistka zas šílená. Když jsem cejtila jak černou tužkou rámuje kompletně celý oko i víčko, tak přísahám, že se mi vařila krev v žilách. Prostě nejhorší je, když máte super lokaci, fotografa a víte, že fotky nebudou kvůli tomuhle dokonalý a vy nebudete stopro spokojený, jenže udělat nemůžeš prostě nic. Musíš se s tím poprat a i tak ze sebe vydolovat maximum.

Jinak to byla celkem milá holka, byla hotová z mejch krásnejch a nepoškozenejch vlasů, tak mi to vrátila tím, že vlny dělala fénem a takovým tím zubatým kartáčem, kterej se jí nesčetněkrát zamotal. I v takových chvílích, kdy bys jí nejradši narvala hřeben do chřánu a řvala proč myslíš, že mám tak zdravý vlasy hm, protože s nima nedělám tyhle debility!!!

Pak jsme fotili na veřejný pláži což byl strašná sranda, celá pláž nás okukovala, já měla sůl a písek úplně všude, sluníčko bylo neskutečně silný a mejm očím ještě nakládali odrazkou.

Pak jsme si dali lunch, já trochu rozmrzla a vtom momentě jsem musela pod ledovou sprchu vymejt kameny z hlavy. Teplá netekla, vlasy jsme myli mýdlem a o kondicionéru bych si mohla nechat jen zdát. Vlasy vypadaly příšerně a já je musela polít aspoň olivovým olejem. Dělat vlny ještě jednou bylo naprosto nemožné a přísahám, že pro mě by už musela jet záchranka. Při druhém looku jsme tedy zvolili efekt mokrých vlasů a trochu jinačí makeup. Fotili jsme na skalách v tmavých dramatických outfitech a ani při tomhle šplhání  jsem si nemohla odpustit podpatky. Ale baví mě to, prostě jo. Náročný to bylo, nepohodlný to bylo, byla jsem odřená a vyčerpaná, ale nemůžu se dočkat výsledku.

Na závěr jsme dali pár drinků a krevety čerstvě vytažené z moře - dokonalost.)

Pátek

Dnes jsem musela být za kočičku na casting do Monte Carla, zvolila jsem krátký bílý šaty, který všichni obdivujou a celej den jsem je zas honila v podpaží, děs.

Nemám zas ani minimální myšlenku na párty a zůstávám opět doma.

Jsem strašně ráda, že jsem potkala tohohle fotografa. Do téhle doby jsem s ním nafotila tři editoriály do časopisu a o tom se mi v Řecku jen zdálo a hodně holkám se o tom jen zdá i v Miláně. Měla jsme vážně štěstí.

Sobota

Všichni opěvují nedaleký designérský outlet Serravalle. Byla jsem zvědavá jestli si opravdu i já budu moci dovolit značkovou kabelku za pár tisíc, nasedla na bus a vyrazila směr outletové centrum. Když jsem během tří hodin všechno prošla a v ruce držela ponožky, podprsenku a lak na nehty, tak mi došlo, že ani já si tu nemůžu dovolit značkovou kabelku. Upřímně i ponožky ve slevě za deset mi přišly moc. 
No, konec nákupů, kouknu na hodinky a autobus se pro nás vrátí až za tři a půl hodiny?! Byla jsem šíleně unavená a vůbec nevěděla co dělat. Byla jsem se najíst, četla knihu a oči mi pořád padaly a padaly. Skončilo to tak, že jsem si lehla na lavičku, spala jak malej bezdomoveček a celou dobu se bála, že mi někdo ukradne boty (s botama nikdy neusnu).

Výlet do Serravlle stál opravdu za to, haha.

Neděle

Poprvé jsem šla do gymu a rovnou na svou vůbec první hodinu a půl jogy. Většinou se povídalo, uklidňovalo, relaxovalo a promlouvalo do duše. Bylo by to asi v pohodě, kdyby se nemluvilo jen italsky a já celou dobu jen nestála a dělala, že něco dělám.

Nakonec bych vám všem ráda poděkovala. Píšete mi strašně moc milý komentáře, fandíte mi a vaše podpora mi někdy opravdu hodně pomáhá. Ještě jednou díky všem a jestli máte nějaký dotazy, tak se nebojte zeptat, všem ráda odpovím a přiblížím prostředí tohodle mého nového světa.)

continue reading

posted by Michaela Z . 8 Jul 2015 .