PHOTOSHOOT NO.2

Zdravíčko, přináším vám druhou várku mých "profi" fotek, tentokrát z 2W ateliéru (ZDE). Podle mého názoru dopadlo tohle focení ještě lépe, než to první. Musím uznat, že jsem se výsledku celkem bála, protože celý proces i se změnou pláten, outfitů a účesů trval hodinu xD. Jak vidíte, tak něco ze mě nakonec dostali.)

Zřejmě se divíte, proč teď šílím s profi fotkama, jestli toho focení nemám plný zuby, když neustále fotíme něco s Kik a ve svých volných chvílích se sama dobrovolně zavřu do ateliéru. Věc se má tak, že asi 3 měsíce zpátky mě jedna moje kamarádka modelka ( díky Moni.) přihlásila do jedné modelingové agentury a světe div se, já se jim líbila a na starý kolena jsem se ve svých 22 letech rozhodla pustit do toho, do čeho mě ostatní nutí téměř od chvíle, kdy mi sundali rovnátka. Musím říct, že jsem za tuhle příležitost ráda. Modeling jsem zkoušela už před pěti lety, ale nebyla jsme na to vůbec připravená, nebyla jsme vyzrálá, nevěřila jsme si, neuměla jsme se tvářit a dost jsme se styděla. 

Ani teď se necítím jak profesionální modelína, nejsem žádná modelka, nic jsem ještě nedokázala, nikomu o tom neříkám, ničím se nechlubím a modelkou bych se prostě sama nenazývala... Nesnáším tyhle otázky (takže ty jsi modelka jo?), cítím se nesvá, když mám odpovídat. Proč vlastně... protože mají lidi vůči těmto dívkám určité předsudky? Protože když jste " modelka", tak jsme automaticky namyšlená, hloupá a protože to vlastně není/ je žádná/ lehká práce? Nehodlám tady nikoho přesvědčovat o tom, že je to práce jako každá jiná, ba dokonce o tom, že je celkem náročná. Kdo to ví, tak přesvědčovat nepotřebuje a kdo ne, tak mi stejně nebude chtít věřit, což z toho automaticky dělá zbytečné plýtvání mojí energií. Pfff zaplést se tu do řečí, proč se necítím stopro svá v kůži "modelky" rozhodně nechci.) takže.... Btw opravdu z vás dělá modelku to, když máte podepsanou smlouvu v agentuře? xD

Anyway už teď mne tato činnost postavila před jednu zásadní otázku a životní zvrat. Vzhledem k tomu, že jsem se zalíbila agenturám v Aténách, Istanbulu a Miláně (wow, když to napíšu, tak to zní hodně světově.), tak jsem se (za podpory mých přátel a  rodičů) rozhodla, že si o rok posunu bakalářku a vyletím do světa! Jedu už za dva týdny a doufám, že mi vše vyjde tak nejlépe, jak jen může.

Jedna věc, která je mi opravdu líto, je fakt, že na blog nebudu moct přispívat tak moc, jak jen bych si přála. Nebudu vám fotit outfit posty, reporty z akcí, nebo zajímavé spolupráce. Shiiit, opravdu mě to mrzí, ALE zato vás, mé čtenářky a čtenáře, obohatím o pravidelné reporty a fotoreporty z míst, které jsme navštívila. Kdyby vás zajímalo, jaký život mají modelky ve velkých městech, tak se vám budu snažit co nejpodrobněji přiblížit mou denní náplň. Nazvala bych to něco jako Model/ Carries/ Vampire diaries, na názvu ještě zapracuju. To není úplně všední ne?! Tak to berme jako výhodu, aspoň tu nebude v létě nuda:).

Uznává, že potřebuju a chci změnu, chci se rozvíjet, chci se někam posouvat, poznávat nové lidi, nová místa, vědět co vše zvládnu, co dokážu a když mám příležitost, tak ji nehodlám promarnit. Přece jen, tady mi nic neuteče...

Mějte se fajn a dejte vědět co si o mém rozhodnutí myslíte.)M.

PS: Kdyby někoho napadla jízlivá poznámka o tom, že už nemám šanci dobýt svět, tak to ani není mým záměrem.

Zdravíčko, přináším vám druhou várku mých "profi" fotek, tentokrát z 2W ateliéru (ZDE). Podle mého názoru dopadlo tohle focení ještě lépe, než to první. Musím uznat, že jsem se výsledku celkem bála, protože celý proces i se změnou pláten, outfitů a účesů trval hodinu xD. Jak vidíte, tak něco ze mě nakonec dostali.)

Zřejmě se divíte, proč teď šílím s profi fotkama, jestli toho focení nemám plný zuby, když neustále fotíme něco s Kik a ve svých volných chvílích se sama dobrovolně zavřu do ateliéru. Věc se má tak, že asi 3 měsíce zpátky mě jedna moje kamarádka modelka ( díky Moni.) přihlásila do jedné modelingové agentury a světe div se, já se jim líbila a na starý kolena jsem se ve svých 22 letech rozhodla pustit do toho, do čeho mě ostatní nutí téměř od chvíle, kdy mi sundali rovnátka. Musím říct, že jsem za tuhle příležitost ráda. Modeling jsem zkoušela už před pěti lety, ale nebyla jsme na to vůbec připravená, nebyla jsme vyzrálá, nevěřila jsme si, neuměla jsme se tvářit a dost jsme se styděla. 

Ani teď se necítím jak profesionální modelína, nejsem žádná modelka, nic jsem ještě nedokázala, nikomu o tom neříkám, ničím se nechlubím a modelkou bych se prostě sama nenazývala... Nesnáším tyhle otázky (takže ty jsi modelka jo?), cítím se nesvá, když mám odpovídat. Proč vlastně... protože mají lidi vůči těmto dívkám určité předsudky? Protože když jste " modelka", tak jsme automaticky namyšlená, hloupá a protože to vlastně není/ je žádná/ lehká práce? Nehodlám tady nikoho přesvědčovat o tom, že je to práce jako každá jiná, ba dokonce o tom, že je celkem náročná. Kdo to ví, tak přesvědčovat nepotřebuje a kdo ne, tak mi stejně nebude chtít věřit, což z toho automaticky dělá zbytečné plýtvání mojí energií. Pfff zaplést se tu do řečí, proč se necítím stopro svá v kůži "modelky" rozhodně nechci.) takže.... Btw opravdu z vás dělá modelku to, když máte podepsanou smlouvu v agentuře? xD

Anyway už teď mne tato činnost postavila před jednu zásadní otázku a životní zvrat. Vzhledem k tomu, že jsem se zalíbila agenturám v Aténách, Istanbulu a Miláně (wow, když to napíšu, tak to zní hodně světově.), tak jsem se (za podpory mých přátel a  rodičů) rozhodla, že si o rok posunu bakalářku a vyletím do světa! Jedu už za dva týdny a doufám, že mi vše vyjde tak nejlépe, jak jen může.

Jedna věc, která je mi opravdu líto, je fakt, že na blog nebudu moct přispívat tak moc, jak jen bych si přála. Nebudu vám fotit outfit posty, reporty z akcí, nebo zajímavé spolupráce. Shiiit, opravdu mě to mrzí, ALE zato vás, mé čtenářky a čtenáře, obohatím o pravidelné reporty a fotoreporty z míst, které jsme navštívila. Kdyby vás zajímalo, jaký život mají modelky ve velkých městech, tak se vám budu snažit co nejpodrobněji přiblížit mou denní náplň. Nazvala bych to něco jako Model/ Carries/ Vampire diaries, na názvu ještě zapracuju. To není úplně všední ne?! Tak to berme jako výhodu, aspoň tu nebude v létě nuda:).

Uznává, že potřebuju a chci změnu, chci se rozvíjet, chci se někam posouvat, poznávat nové lidi, nová místa, vědět co vše zvládnu, co dokážu a když mám příležitost, tak ji nehodlám promarnit. Přece jen, tady mi nic neuteče...

Mějte se fajn a dejte vědět co si o mém rozhodnutí myslíte.)M.

PS: Kdyby někoho napadla jízlivá poznámka o tom, že už nemám šanci dobýt svět, tak to ani není mým záměrem.

continue reading

posted by Michaela Z . 10 Apr 2015 .