BETTER AN OOPS, THAN A WHAT IF?

To byl ale rok! Že ještě není Silvestr a na roční shrnutí je trochu brzy? Já vím! Je to ale přesně rok, co se mi život obrátil vzhůru nohama. A je to taky pár dní, co se zase obrátil zpět. Takže jsem teď trochu patetická a přemítám o tom, co jsem všechno prožila a jak mě to jako člověka posunulo.

Je to přesně rok, co jsem měla pocit, že mi něco uniklo, že jsem na některý věci moc mladá , že o něco přicházím….rok co jsem dala přednost divokosti a nespoutanosti před vztahem. Někdy bych si přála vám všechny ty příhody vyprávět, ale to nejlepší holt musí zůstat utajeno:) Přestože to bylo nejbláznivější a svým způsobem nejzajímavější období mýho života, tak bylo i nejbolestivější, nejtěžší a nejsmutnější. Euforii střídaly smutky a deprese. Období odhodlání střídala období nulového sebevědomí. Smích střídal brek. Nepomáhá ani to, když od vás okolí očekává, že se už nějak seberete, vzchopíte a pujdete dál. Copak je daná nějaká univerzální doba, kdy už by měl  být člověk po rozchodu v pohodě? Někde jsem četla, že počet let vztahu by měl odpovídat počtu měsíců „truchlení“ (blbost). Přesto jsem si řekla „Dobrý Kristý, takhle to dál nejde.“ 

…Cítil to stejně. Křivdy byly odpuštěny a my si dali druhou šanci.

A proč to všechno píšu? Možná jsem si řekla, že je na čase se vám zas trochu otevřít, možná si myslím, že jsem za ten rok na pár věcí přišla. Třeba má někdo v hlavě a v životě stejnej maglajz, jako jsem měla já. Takže jestli jsi to ty, tak pamatuj že: je v pořádku dělat chyby, je ale potřeba se z nich poučit, je v pohodě být nešťastný, o to víc si budeš vážit hezkých období, je důležitý mít svou hrdost, ale i stejně důležitý umět odpouštět. 

Tolik k tomu, proč jsem nikdy nesestříhala a nepublikovala video z Islandu. Možná se do toho ale teď přece jen pustím.) Užijte si víkend, Vaše K.

To byl ale rok! Že ještě není Silvestr a na roční shrnutí je trochu brzy? Já vím! Je to ale přesně rok, co se mi život obrátil vzhůru nohama. A je to taky pár dní, co se zase obrátil zpět. Takže jsem teď trochu patetická a přemítám o tom, co jsem všechno prožila a jak mě to jako člověka posunulo.

Je to přesně rok, co jsem měla pocit, že mi něco uniklo, že jsem na některý věci moc mladá , že o něco přicházím….rok co jsem dala přednost divokosti a nespoutanosti před vztahem. Někdy bych si přála vám všechny ty příhody vyprávět, ale to nejlepší holt musí zůstat utajeno:) Přestože to bylo nejbláznivější a svým způsobem nejzajímavější období mýho života, tak bylo i nejbolestivější, nejtěžší a nejsmutnější. Euforii střídaly smutky a deprese. Období odhodlání střídala období nulového sebevědomí. Smích střídal brek. Nepomáhá ani to, když od vás okolí očekává, že se už nějak seberete, vzchopíte a pujdete dál. Copak je daná nějaká univerzální doba, kdy už by měl  být člověk po rozchodu v pohodě? Někde jsem četla, že počet let vztahu by měl odpovídat počtu měsíců „truchlení“ (blbost). Přesto jsem si řekla „Dobrý Kristý, takhle to dál nejde.“ 

…Cítil to stejně. Křivdy byly odpuštěny a my si dali druhou šanci.

A proč to všechno píšu? Možná jsem si řekla, že je na čase se vám zas trochu otevřít, možná si myslím, že jsem za ten rok na pár věcí přišla. Třeba má někdo v hlavě a v životě stejnej maglajz, jako jsem měla já. Takže jestli jsi to ty, tak pamatuj že: je v pořádku dělat chyby, je ale potřeba se z nich poučit, je v pohodě být nešťastný, o to víc si budeš vážit hezkých období, je důležitý mít svou hrdost, ale i stejně důležitý umět odpouštět. 

Tolik k tomu, proč jsem nikdy nesestříhala a nepublikovala video z Islandu. Možná se do toho ale teď přece jen pustím.) Užijte si víkend, Vaše K.

continue reading

posted by Kristýna . 31 Aug 2018 .