MODEL´S DIARY II.

 

Neděle

Freečko! šla jsem na nedělní bleší trh do centra, protože už od malička zbožňuju všelijaký harampádí, zbytečnosti a staré věci, které v sobě nesou nějakou historii a příběh. Takže jsem si prošla starožitnosti a pouliční prodejce. Jediné co jsem pořídila byly jahody, s očekáváním vaničky jahod za 2.5 jsem dostala kilo, což byla téměř celá taška. No a celý týden jsem jedla spokojeně jahody.

Jo a byla jsem svědkem již 2, demonstrace, jako kdyby neměli co na práci... xD

K odpoledni jsem vyrazila s holkama autem na pláž. Jelikož byla celkem daleko, tak jsme poležely opravdu jen chvíli, ale selfie a příjemnou dvacku jsem stihla, takže spokojenost.) Po válečce následovala klasická řecká večeře na pobřeží. Na stůl přinesli číšnícI hromadu naložené zeleniny, řas, hranolků, chleba a tzatziků. Říkám si okej, příjemná lehká večeře a spořádala jsme obstojné množství zdravé stravy. Samozřejmě jsem nevěděla, že se jedná jen o předkrm, následuje kuřecí špíz, rizoto a ještě dezert xD. Domů jsem se pomalu kutálela, před přehlídkou ideální.

Do noci jsem pro vás ještě tvořila článek, takže nicnedělací neděli jsem prohlásila za produktivní den.)

Pondělí

Na rozvrhu pro dnešní den jsem měla 2 castingy, přehlídku a dva castingy potom. Upřímně jsem nebyla nadšená, ba naopak. Na přehlídku jsem se moc těšila, chtěla jsem si jí užít a ne dorazit vyflusaná po předchozích pochůzkách. Jednalo se jen o castingy na e-shopy, tak jsem si frajerka řekla, že prostě jednou nepůjdu a dobře se na tu slávu vyspím. Ha, no a už nikdy takhle hustá nebudu xD.

Když jsme čekaly na taxík a já psala do agentury, jak mě mrzí, že jsem zaspala, tak mě opravdu nenapadlo co bude následovat. Taxík musel počkat a já běžela na casting s pocitem, že mi uteče přehlídka a holky budou naštvaný, na druhej cast jsem musela samozřejmě také, vzal mě tam taxikář a holky čekaly v autě. Njn, aspoň jsem si vyzkoušela, jak to asi nepůjde!

Přehlídka Oscara De La Renty se konala mimo Athény, v naprosto úžasném přímořském resortu. Měly jsme mraky volného času i volné wifi, což je pro modelky a věčné instagramátorky ideální stav. Líčení bylo nenápadné s černou linkou nad okem a vlasy nám vyčesali do vysokého ulízlého culíku. Nejednalo se o běžnou módní přehlídku, spíš společenskou akci pro VIP lidi, takže jsme nechodily po mole, ale mezi stoly, kde jsme pózovaly, nechaly se natáčet a fotit. 

Musím přiznat, ze jsem si to užila a nervózní jsem nebyla ani trochu. Moje finální šaty byly vyměněný za jedny ještě úžasnější, takže pohoda. Šla jsem celkově čtvery šaty a ke každým patřila jiná sada šperků. Šperky a boty byly jedinej důvod, proč bylo v zákulisí během přehlídky celkem husto. Šperky se nesundávají zrovna snadno, nedají se odložit kamkoliv a bot bylo málo, takže je většina holek sdílela... i já jsem svoje dokonalý modrý lodičky musela jedný holce hned po příchodu doslova strhat z nohou. 
Přehlídka byla dlouhá a my nestihly následující castingy...What a pity!

Úterý

Ráno jsem měla focení pro e-shop, které šlo skvěle. V celém ateliéru jsme byla jen já a fotograf, pouštěli jsme hudbu, moc jsem si to užila a příjemně mě to naladilo na zbytek dne. 
Následující casting se konal snad v nejhorší čtvrti vůbec. Místo bylo opuštěné, očividně připravené k demolici a následné nové stavbě. Během minuty tu projelo přibližně 675 náklaďáků. Prášilo se tu natolik, že jsem nejenom viděla šedě, ale určitě jsem tak i musela vypadat. Řidiči na mě troubili a očividně nechápali jestli jsem šílená, ztracená, nebo co tam holka jako já pohledává. Každopádně tenhle zážitek nebyl zrovna nejhezčí, ale pro mě to byl jeden z nejzajímavějších. 
Procházela jsem ruiny domů a na ulici nacházela staré hračky, boty, fotografie,.. Působilo to na mě, jako kdyby v téhle oblasti skončil život ze dne na den a to mě hrozně bavilo, představovat si domy a zahrady v plné kráse a přemýšlet nad osudy lidí co tu dřív bydleli. Jsem ráda, že Athény poznávám i z jiných stránek, než jen z tech turisticky nejzajímavějších, je to hrozný dobrodrůůžo.)

Následovala pauza během které jsem se poprvé koukla do obchodů a koupila si své vysněné šaty z limitované edice Coachella. Měla jsem na ně zálusk už v Čechách, ale nějak to nedopadlo. Prodavačka tady mi sdělila, že je to úplně poslední kousek z téhle kolekce a dost možná i poslední kousek v celém městě a to mě dostalo. TěšÍm se až vám je ukážu,) Následovaly další castingy a odpolední dvacka.

Poslední casting na svatební šaty se konal až V 8 večer, vše se dalo do pohybu v příjemných devět hodit, abych příjemně zjistila, že nestojí o žádné blondýnky. Tak se větší polovina holek otočila na tenisce a šla spokojeně domů.

I takhle to může vypadat...

Středa

Středa byl první den, kdy jsem se cítila celkem unavená a bez energie. Měla jsem další focení katalogu (pff) a doufala jsem, že to půjde tak lehce jako předešlý den. Málem jsem se proto rozbrečela, když jsem v ateliéru viděla 3 plné štendry, které bylo potřeba nafotit. Podruhé jsem se málem rozbrečela, když mi hairstylistka dvakrát kulmovala a jednou žehlila vlasy a ani jednou nepoužila žádnou termoprotekci. Potřetí, když jsem odcházela a vyzážistka chtěla vrátit umělý řasy xD.

Naštěstí se jednalo o super tým lidí, jinak si neumÍm představit, jak bych těch 8 hodin zvládla.

Čtvrtek

Juchůůů dalšÍ focení super řeckejch bavlněnejch hadrů, overalů a pruhovanejch šatů s krajkou. Na jejich stejnorodé katalogové oblečení už mám trochu alergii, to uznávám. Jediné štěstí bylo, že jsem s sebou měla holku od nás z apartmánu a spolu jsme to nějakým zázračným způsobem zvládly. 
Jednalo se o devět hodin práce a pro každou 140 kousků oblečení, na každý kousek 3 rozdílné pózy zepředu a jednu zezadu, což dělá i s opakovanými záběry, něco kolem 600 bliknutí světel a cvaknutí foťáku.

Tenhle den mě naprosto dorazil. Mít job 4 dny za sebou už nikdy nechci.

Pátek

Snad vás nedostanu do deprese, když vám popíšu další příšenej den xD. Na první casting jsem si musela vzít taxi, protože jsem danou adresu nemohla zaboha najít, bohužel si nevěděl rady ani taxikář, kterej se během jízdy ptal kolemjdoucích 4x na cestu. Na castu do reklamy na plavky mi téměř ve dveřích řekli, že hledají něco prsatějšího a prdelatějšího, prostě celkově většího a já byla rozčílená, proč mě agentura vůbec na tyhle castingy posílá. 

Další pochůzka na druhé straně města, metro, bus, vedro na max, šaty v podpaží (zapomněla jsme zmínit, že jsem dnes chtěla být za krásku a vzala si krátké bílé šaty, čehož jsem litovala hned jak jsem vylezla z domu, protože lezly po každém druhém kroku nahoru). 
Moje chytrá navigace si byla adresou jista, tak jsem jí slepě téměř dva kilometry následovala, samozřejmě špatně, pak jsem se tu štreku vracela, bloudila jak blbeček, nikdo neznal danou adresu a já si řekla, že toho mám jednou provždy dost, že tu nejsem pro to, abych se uhnala. Šla jsem si koupit tričko a na zbytek dne si sednout do kavárny. Zvládla jsem dorazit jen na jeden casting a následující tři chtě nechtě odpískala. Fuck it!

Výčitky jsem neměla, naopak jsem se pochválila za to, jak jsem byla tenhle týden příjemně produktivní a zasloužím si odpočinek.)

Sobota

Konečně den volna, juchůů! Proč si neužít tohle extrémně krásný počasí na pláži? Protože si ho můžeme užít na castingu! Ano, dnes jsem čekala 2 hodiny na castingu na vlasovou show od Welly - čekala jsem tam já a dalších 40 modelek. Ani jsem nepostřehla jak se to stalo, ale najednou vybrali 16, na mě se nikdo ani nepodíval a už jsem mohla jít domů. Jooo stálo to za zrušenou včerejší párty, to určitě xD. Aspoň jsem ochutnala jednu z nejlepších zmrzlin ever, znovu potkala mou kámošku Věru (haha) a domluvila s ní plány na večer. 

Shrnuto podtrženo, tenhle casting byl snad nejhorší ze všech, nejenom, že jsme ani neměla šanci se ukázat, nejenom, že jsme dlouho čekaly, nebo, že mi to zabilo celou sobotu, ale když jsem šla na záchod, tak mi někdo ze stolu (do koše) uklidil pomerančový fresh a kuřecí toust - den blbec!

Co se týče večerní párty v luxusním klubu na pobřeží, tak bych si dovolila položit jen jednu otázku. Jaktože mi uteklo, že modelky na akcích pijí zadarmo????!!!?????

Tequila v rozumné míře střídala vodku a já měla druhej den pořádnej bolehlav.

 

Neděle

Hangover, chillout, movies, music,...největší fyzické vytížení bylo asi vylézt oknem u mého pokoje a jít se opalovat na střechu. Mám dojem, že pár sousedů jsem musela pobavit cestou zpátky do pokoje, kdy jsem v plavkách šplhala do okna, které jsem měla pomalu u ramen..

Jinak v Řecku začíná být už hrozně hot a hlavně v noci mi to leze příšerně na nervy.

Jo a stromy s pomerančema mě mimochodem nechávaj už úplně chladnou.)

Stala jsem se všemi uznávaným odborníkem na vaření vajíček v mikrovlnce. Můj kamarád, který tuhle vymoženost nesnáší a vodu na čaj si ohřívá v hrnci, by ze mě měl ohromnou radost.)

 

Neděle

Freečko! šla jsem na nedělní bleší trh do centra, protože už od malička zbožňuju všelijaký harampádí, zbytečnosti a staré věci, které v sobě nesou nějakou historii a příběh. Takže jsem si prošla starožitnosti a pouliční prodejce. Jediné co jsem pořídila byly jahody, s očekáváním vaničky jahod za 2.5 jsem dostala kilo, což byla téměř celá taška. No a celý týden jsem jedla spokojeně jahody.

Jo a byla jsem svědkem již 2, demonstrace, jako kdyby neměli co na práci... xD

K odpoledni jsem vyrazila s holkama autem na pláž. Jelikož byla celkem daleko, tak jsme poležely opravdu jen chvíli, ale selfie a příjemnou dvacku jsem stihla, takže spokojenost.) Po válečce následovala klasická řecká večeře na pobřeží. Na stůl přinesli číšnícI hromadu naložené zeleniny, řas, hranolků, chleba a tzatziků. Říkám si okej, příjemná lehká večeře a spořádala jsme obstojné množství zdravé stravy. Samozřejmě jsem nevěděla, že se jedná jen o předkrm, následuje kuřecí špíz, rizoto a ještě dezert xD. Domů jsem se pomalu kutálela, před přehlídkou ideální.

Do noci jsem pro vás ještě tvořila článek, takže nicnedělací neděli jsem prohlásila za produktivní den.)

Pondělí

Na rozvrhu pro dnešní den jsem měla 2 castingy, přehlídku a dva castingy potom. Upřímně jsem nebyla nadšená, ba naopak. Na přehlídku jsem se moc těšila, chtěla jsem si jí užít a ne dorazit vyflusaná po předchozích pochůzkách. Jednalo se jen o castingy na e-shopy, tak jsem si frajerka řekla, že prostě jednou nepůjdu a dobře se na tu slávu vyspím. Ha, no a už nikdy takhle hustá nebudu xD.

Když jsme čekaly na taxík a já psala do agentury, jak mě mrzí, že jsem zaspala, tak mě opravdu nenapadlo co bude následovat. Taxík musel počkat a já běžela na casting s pocitem, že mi uteče přehlídka a holky budou naštvaný, na druhej cast jsem musela samozřejmě také, vzal mě tam taxikář a holky čekaly v autě. Njn, aspoň jsem si vyzkoušela, jak to asi nepůjde!

Přehlídka Oscara De La Renty se konala mimo Athény, v naprosto úžasném přímořském resortu. Měly jsme mraky volného času i volné wifi, což je pro modelky a věčné instagramátorky ideální stav. Líčení bylo nenápadné s černou linkou nad okem a vlasy nám vyčesali do vysokého ulízlého culíku. Nejednalo se o běžnou módní přehlídku, spíš společenskou akci pro VIP lidi, takže jsme nechodily po mole, ale mezi stoly, kde jsme pózovaly, nechaly se natáčet a fotit. 

Musím přiznat, ze jsem si to užila a nervózní jsem nebyla ani trochu. Moje finální šaty byly vyměněný za jedny ještě úžasnější, takže pohoda. Šla jsem celkově čtvery šaty a ke každým patřila jiná sada šperků. Šperky a boty byly jedinej důvod, proč bylo v zákulisí během přehlídky celkem husto. Šperky se nesundávají zrovna snadno, nedají se odložit kamkoliv a bot bylo málo, takže je většina holek sdílela... i já jsem svoje dokonalý modrý lodičky musela jedný holce hned po příchodu doslova strhat z nohou. 
Přehlídka byla dlouhá a my nestihly následující castingy...What a pity!

Úterý

Ráno jsem měla focení pro e-shop, které šlo skvěle. V celém ateliéru jsme byla jen já a fotograf, pouštěli jsme hudbu, moc jsem si to užila a příjemně mě to naladilo na zbytek dne. 
Následující casting se konal snad v nejhorší čtvrti vůbec. Místo bylo opuštěné, očividně připravené k demolici a následné nové stavbě. Během minuty tu projelo přibližně 675 náklaďáků. Prášilo se tu natolik, že jsem nejenom viděla šedě, ale určitě jsem tak i musela vypadat. Řidiči na mě troubili a očividně nechápali jestli jsem šílená, ztracená, nebo co tam holka jako já pohledává. Každopádně tenhle zážitek nebyl zrovna nejhezčí, ale pro mě to byl jeden z nejzajímavějších. 
Procházela jsem ruiny domů a na ulici nacházela staré hračky, boty, fotografie,.. Působilo to na mě, jako kdyby v téhle oblasti skončil život ze dne na den a to mě hrozně bavilo, představovat si domy a zahrady v plné kráse a přemýšlet nad osudy lidí co tu dřív bydleli. Jsem ráda, že Athény poznávám i z jiných stránek, než jen z tech turisticky nejzajímavějších, je to hrozný dobrodrůůžo.)

Následovala pauza během které jsem se poprvé koukla do obchodů a koupila si své vysněné šaty z limitované edice Coachella. Měla jsem na ně zálusk už v Čechách, ale nějak to nedopadlo. Prodavačka tady mi sdělila, že je to úplně poslední kousek z téhle kolekce a dost možná i poslední kousek v celém městě a to mě dostalo. TěšÍm se až vám je ukážu,) Následovaly další castingy a odpolední dvacka.

Poslední casting na svatební šaty se konal až V 8 večer, vše se dalo do pohybu v příjemných devět hodit, abych příjemně zjistila, že nestojí o žádné blondýnky. Tak se větší polovina holek otočila na tenisce a šla spokojeně domů.

I takhle to může vypadat...

Středa

Středa byl první den, kdy jsem se cítila celkem unavená a bez energie. Měla jsem další focení katalogu (pff) a doufala jsem, že to půjde tak lehce jako předešlý den. Málem jsem se proto rozbrečela, když jsem v ateliéru viděla 3 plné štendry, které bylo potřeba nafotit. Podruhé jsem se málem rozbrečela, když mi hairstylistka dvakrát kulmovala a jednou žehlila vlasy a ani jednou nepoužila žádnou termoprotekci. Potřetí, když jsem odcházela a vyzážistka chtěla vrátit umělý řasy xD.

Naštěstí se jednalo o super tým lidí, jinak si neumÍm představit, jak bych těch 8 hodin zvládla.

Čtvrtek

Juchůůů dalšÍ focení super řeckejch bavlněnejch hadrů, overalů a pruhovanejch šatů s krajkou. Na jejich stejnorodé katalogové oblečení už mám trochu alergii, to uznávám. Jediné štěstí bylo, že jsem s sebou měla holku od nás z apartmánu a spolu jsme to nějakým zázračným způsobem zvládly. 
Jednalo se o devět hodin práce a pro každou 140 kousků oblečení, na každý kousek 3 rozdílné pózy zepředu a jednu zezadu, což dělá i s opakovanými záběry, něco kolem 600 bliknutí světel a cvaknutí foťáku.

Tenhle den mě naprosto dorazil. Mít job 4 dny za sebou už nikdy nechci.

Pátek

Snad vás nedostanu do deprese, když vám popíšu další příšenej den xD. Na první casting jsem si musela vzít taxi, protože jsem danou adresu nemohla zaboha najít, bohužel si nevěděl rady ani taxikář, kterej se během jízdy ptal kolemjdoucích 4x na cestu. Na castu do reklamy na plavky mi téměř ve dveřích řekli, že hledají něco prsatějšího a prdelatějšího, prostě celkově většího a já byla rozčílená, proč mě agentura vůbec na tyhle castingy posílá. 

Další pochůzka na druhé straně města, metro, bus, vedro na max, šaty v podpaží (zapomněla jsme zmínit, že jsem dnes chtěla být za krásku a vzala si krátké bílé šaty, čehož jsem litovala hned jak jsem vylezla z domu, protože lezly po každém druhém kroku nahoru). 
Moje chytrá navigace si byla adresou jista, tak jsem jí slepě téměř dva kilometry následovala, samozřejmě špatně, pak jsem se tu štreku vracela, bloudila jak blbeček, nikdo neznal danou adresu a já si řekla, že toho mám jednou provždy dost, že tu nejsem pro to, abych se uhnala. Šla jsem si koupit tričko a na zbytek dne si sednout do kavárny. Zvládla jsem dorazit jen na jeden casting a následující tři chtě nechtě odpískala. Fuck it!

Výčitky jsem neměla, naopak jsem se pochválila za to, jak jsem byla tenhle týden příjemně produktivní a zasloužím si odpočinek.)

Sobota

Konečně den volna, juchůů! Proč si neužít tohle extrémně krásný počasí na pláži? Protože si ho můžeme užít na castingu! Ano, dnes jsem čekala 2 hodiny na castingu na vlasovou show od Welly - čekala jsem tam já a dalších 40 modelek. Ani jsem nepostřehla jak se to stalo, ale najednou vybrali 16, na mě se nikdo ani nepodíval a už jsem mohla jít domů. Jooo stálo to za zrušenou včerejší párty, to určitě xD. Aspoň jsem ochutnala jednu z nejlepších zmrzlin ever, znovu potkala mou kámošku Věru (haha) a domluvila s ní plány na večer. 

Shrnuto podtrženo, tenhle casting byl snad nejhorší ze všech, nejenom, že jsme ani neměla šanci se ukázat, nejenom, že jsme dlouho čekaly, nebo, že mi to zabilo celou sobotu, ale když jsem šla na záchod, tak mi někdo ze stolu (do koše) uklidil pomerančový fresh a kuřecí toust - den blbec!

Co se týče večerní párty v luxusním klubu na pobřeží, tak bych si dovolila položit jen jednu otázku. Jaktože mi uteklo, že modelky na akcích pijí zadarmo????!!!?????

Tequila v rozumné míře střídala vodku a já měla druhej den pořádnej bolehlav.

 

Neděle

Hangover, chillout, movies, music,...největší fyzické vytížení bylo asi vylézt oknem u mého pokoje a jít se opalovat na střechu. Mám dojem, že pár sousedů jsem musela pobavit cestou zpátky do pokoje, kdy jsem v plavkách šplhala do okna, které jsem měla pomalu u ramen..

Jinak v Řecku začíná být už hrozně hot a hlavně v noci mi to leze příšerně na nervy.

Jo a stromy s pomerančema mě mimochodem nechávaj už úplně chladnou.)

Stala jsem se všemi uznávaným odborníkem na vaření vajíček v mikrovlnce. Můj kamarád, který tuhle vymoženost nesnáší a vodu na čaj si ohřívá v hrnci, by ze mě měl ohromnou radost.)

continue reading

posted by Michaela Z . 10 May 2015 .