azores adventure

Blogerských nedostatků mám jistojistě více, ale psaní článků z cest vnímám jako svoji největší slabinu. Mám k němu vyloženě odpor :D To se hned nabízí otázka: nebylo by lepší se na to vykašlat, než se do psaní nutit a publikovat článek po 3 měsících? Veřejně přiznávám, že důvody k tomu mám čistě sobecké. Protože existuje spousta cestovatelských blogů, kde najdete mnohem víc praktických informací, mají tyhle dovolenkový články za úkol především uchovat vzpomínky (abych si to měla kde připomenout, až budu stará :D) a taky fotky (určitě už jste taky o nějaké přišli tím, že exterák nebo celý počítač odešly do elektronického nebe). Tak snad se za to na mě nezlobíte, tady je naše Azorské dobrodružství :)

S Kamčou jsme si slíbily, že každý rok spolu aspoň na jednu menší dovolenou vyrazíme. Předtím to byl Lisabon, vysedávání po kavárnách a cpaní se Pasteis de Nata. No a loni jsme chtěly něco dobrodružnějšího. Když jsme narazily na tenhle Martinův článek o Azorech, bylo rozhodnuto! Doporučuji přečíst, Azory v pár bodech krásně vystihl :)

Pokud nevíte, kde Azory jsou, tak koukněte na mapu, mě samotnou překvapilo, jak daleko od Evropy vlastně jsme. Jedeme zásadně low-cost, a tak jsme letěly z Frankfurtu (což byla chyba, 6 hodinová cesta na letiště je už moc..) a taky jsme se rozhodly nepůjčovat si auto, stopovat a zůstat pouze na jednom z devíti ostrovů, na Sao Miguel. Jo a zmínila jsem, že jsme si vše nesly na zádech v krosnách a naplánovaly si spaní ve stanu?! Nutno říct, že rodina a přátelé naše nadšení z tohohle holčičího výletu moc nesdíleli :D

Že je počasí na Azorech nevyzpytatlené a každý den se vystřídají snad všechna roční období, jsme věděly. Ale to, že nás ostrovy přivítají téměř třídenním vytrvalým deštěm, i nás celkem rozhodilo. Po dvou nocích ve slejváku jsme tedy bookly AirBnb a rozhodly se si vše mokré usušit. Štěstí v neštěstí? Asi kilometr od ubytování jsem si vyvrtla kotník. Ten rok už asi po páté. A to přesto, že jsem měla nasazenou ortézu a koupila jsem si před odjezdem kvalitní vysoké boty! Zatímco jsem se válela v bolestech v dešti s krosnou na zádech na silnici, jeli okolo nějací zemědělci, naložili nás do jeepu a odvezli k penzionu. A tak jsem se dva dny rehabilitovala, četla si a koukala na ten slejvák venku, zatímco Kamča běhala sama po okolí a vše mi poctivě fotila.

Parque Terra Nostra

Lagoa das Furnas

vodopád Salto do Prego

Po dvou dnech jsem se nadopovala ibalginem, nohu stáhla a pokračovalo se dál. Tedy stouplo se k silnici a stopovalo. A jak to tedy se stopováním na Azorách je?

Musím říct, že jsme za celou dobu potkaly asi jednoho stopaře a většina lidí na nás koukala jak na blázny. Není to tedy zrovna způsob dopravy, na který by byli zdejší zvyklí :D Pokud chcete ale jako my ušetřit a zažít dávku dobrodružství navíc, je to super volba. Téměř nikde jsme nečekali víc jak 15 minut. Vždy se nějaký dobrák, který nás svezl, našel. Většinou místní, ale jeli jsme i se slovenkou, nebo partou surfařů z Francie. Klíčové je vytrvat a stát na dobrém místě, kde je bezpečné pro auta zastavit:)

S veřejnou dopravou nepočítejte, téměř nefunguje a když jo, tak nikde nejsou jízdní řády. Místní využívají výhradně auta. 

Furnas

Miradouro da Ponta do Sossego

Cesta stopem je samozřejmě trochu pomalejší a omezující. Ale za tu dávku srandy to stojí. A když to zpětně shrnu, za ten týden jsme toho i přes můj dvoudenní výpadek viděly hodně. Hlavní město Ponta Delgada, zahrady a termální bazény ve Furnas, vyhlídky na východním pobřeží, maják v Nordeste, čajové plantáže Chá Goreana, vysoko položené jezero Lagoa do Fogo, cesty lemované (bohužel už odkvetlými) hortenziemi, termální prameny a bazény v Caldeiras, Sete Cidades, vyhlídky a zchátralý hotel u Vista de Rei, dvoubarevné Lagoa Azul a Lagoa Verde a nejkrásnější útesy, termální lázně i přírodní "bazén" ve Ferraria. Tedy hlavní spoty, na které Sao Miguel láká!

jsme se taky jednou na fotku namalovaly a umyly si hlavy :D

Salto do Cabrito

Jak můžete vidět, Azory jsou zelený ráj. Celoroční velmi stálá a příjemná teplota (my na konci října měly kolem 20 stupnů), neustálé srážky a vlhko vytváří ideální podmínky pro nejrůznější flóru. Takže jsou ostrovy plné palem, banánovníků, přesliček, hortenzií, kapradí, aurekálií - no prostě si připadáte jak v obrovském nádherném skleníku!

Caldeira Velha

Lagoa do Fogo

A jak je to na Azorech se stanováním? Kempy jsou na Sao Miguel asi 3, z toho jeden byl zavřený a druhý mimo provoz. No nevadí, stejně jsme se nechtěly mačkat na malém plácku s dalšími trempíky, haha. Aspoň jsme měly výmluvu, proč musíme zvolit wild camping. Ten je oficiálně zakázaný, ale dočetly jsme se, že když si postavíte stan někde stranou, chováte se slušně a neděláte bordel (snad samozřejmost, ne?), nikdo s tím problém mít nebude. Což se nám potvrdilo :)

Tu třetí fotku, kde jsme stan rozdělaly hned za silnicí někomu před barákem, prosím ignorujte. K tomu se samozřejmě váže historka. Ve zkratce: blondýny přiletěly na Azory ve 12 v noci, nestíhaly si předem vyhlédnout v mapách místo na spaní a pak ve slejváku s čelovkama bloudily neznámou krajinou, až to nakonec zapíchly ve 2 ráno vyčerpaný na tomhle místě a samozřejmě z toho měly celou noc nervy :D

Ferraria

Azory mi v jistých místech evokovaly Island, asi za to můžou krásné útesy, vodopády a hlavně termální jezírka a bazény - toho jsme si nejvíce užily v Ferraria. Tohle boží místo jsme si nechaly skoro na konec pobytu a dobře jsme udělaly! Na skalnatém pobřeží jsou vybudováné termální lázně s horkým venkovním bazénem (pokud si budete chtít připlatit tak uvnitř je i spa se saunou) a opodál je zcela přírodní termální pramen mísící se s mořskou vodou. Takže se koupete v moři, které má přes 30 stupňů. Doporučuji vyzkoušet obojí a Thermas de Ferraria především v podvečer. Koupat se venku při západu slunce má vážně skvělou atmosféru :) My se po koupeli odebraly do stanu, který jsme postavily mezi kameny hned u moře. Následovala asi nejdobrodružnejší noc, kdy jsme se modlily, aby jsme my i se stanem neodlítly :D

Vista de Rei

odměna před odletem .)

Aby těch zranění nebylo málo, tak si Kamča ještě na letišti při odbavení skřípla nohu do pásu na zavazadla. Jsme to ale holky šikovný :D

Doufám, že jsem vás k návštěvě tohoto turisty moc neobjeveného ráje nalákala. Doporučuji všemi deseti. Ale ne, že se tam teď všichni nahrnete a uděláte z Azor mainstream jakým se stal Island! Já se tam totiž určitě ještě chystám - s autem, s partou, objevit i další ostrovy. Takže běda vám, jak bude za rok v termálních bazénkách nátřesk! :D

Blogerských nedostatků mám jistojistě více, ale psaní článků z cest vnímám jako svoji největší slabinu. Mám k němu vyloženě odpor :D To se hned nabízí otázka: nebylo by lepší se na to vykašlat, než se do psaní nutit a publikovat článek po 3 měsících? Veřejně přiznávám, že důvody k tomu mám čistě sobecké. Protože existuje spousta cestovatelských blogů, kde najdete mnohem víc praktických informací, mají tyhle dovolenkový články za úkol především uchovat vzpomínky (abych si to měla kde připomenout, až budu stará :D) a taky fotky (určitě už jste taky o nějaké přišli tím, že exterák nebo celý počítač odešly do elektronického nebe). Tak snad se za to na mě nezlobíte, tady je naše Azorské dobrodružství :)

S Kamčou jsme si slíbily, že každý rok spolu aspoň na jednu menší dovolenou vyrazíme. Předtím to byl Lisabon, vysedávání po kavárnách a cpaní se Pasteis de Nata. No a loni jsme chtěly něco dobrodružnějšího. Když jsme narazily na tenhle Martinův článek o Azorech, bylo rozhodnuto! Doporučuji přečíst, Azory v pár bodech krásně vystihl :)

Pokud nevíte, kde Azory jsou, tak koukněte na mapu, mě samotnou překvapilo, jak daleko od Evropy vlastně jsme. Jedeme zásadně low-cost, a tak jsme letěly z Frankfurtu (což byla chyba, 6 hodinová cesta na letiště je už moc..) a taky jsme se rozhodly nepůjčovat si auto, stopovat a zůstat pouze na jednom z devíti ostrovů, na Sao Miguel. Jo a zmínila jsem, že jsme si vše nesly na zádech v krosnách a naplánovaly si spaní ve stanu?! Nutno říct, že rodina a přátelé naše nadšení z tohohle holčičího výletu moc nesdíleli :D

Že je počasí na Azorech nevyzpytatlené a každý den se vystřídají snad všechna roční období, jsme věděly. Ale to, že nás ostrovy přivítají téměř třídenním vytrvalým deštěm, i nás celkem rozhodilo. Po dvou nocích ve slejváku jsme tedy bookly AirBnb a rozhodly se si vše mokré usušit. Štěstí v neštěstí? Asi kilometr od ubytování jsem si vyvrtla kotník. Ten rok už asi po páté. A to přesto, že jsem měla nasazenou ortézu a koupila jsem si před odjezdem kvalitní vysoké boty! Zatímco jsem se válela v bolestech v dešti s krosnou na zádech na silnici, jeli okolo nějací zemědělci, naložili nás do jeepu a odvezli k penzionu. A tak jsem se dva dny rehabilitovala, četla si a koukala na ten slejvák venku, zatímco Kamča běhala sama po okolí a vše mi poctivě fotila.

Parque Terra Nostra

Lagoa das Furnas

vodopád Salto do Prego

Po dvou dnech jsem se nadopovala ibalginem, nohu stáhla a pokračovalo se dál. Tedy stouplo se k silnici a stopovalo. A jak to tedy se stopováním na Azorách je?

Musím říct, že jsme za celou dobu potkaly asi jednoho stopaře a většina lidí na nás koukala jak na blázny. Není to tedy zrovna způsob dopravy, na který by byli zdejší zvyklí :D Pokud chcete ale jako my ušetřit a zažít dávku dobrodružství navíc, je to super volba. Téměř nikde jsme nečekali víc jak 15 minut. Vždy se nějaký dobrák, který nás svezl, našel. Většinou místní, ale jeli jsme i se slovenkou, nebo partou surfařů z Francie. Klíčové je vytrvat a stát na dobrém místě, kde je bezpečné pro auta zastavit:)

S veřejnou dopravou nepočítejte, téměř nefunguje a když jo, tak nikde nejsou jízdní řády. Místní využívají výhradně auta. 

Furnas

Miradouro da Ponta do Sossego

Cesta stopem je samozřejmě trochu pomalejší a omezující. Ale za tu dávku srandy to stojí. A když to zpětně shrnu, za ten týden jsme toho i přes můj dvoudenní výpadek viděly hodně. Hlavní město Ponta Delgada, zahrady a termální bazény ve Furnas, vyhlídky na východním pobřeží, maják v Nordeste, čajové plantáže Chá Goreana, vysoko položené jezero Lagoa do Fogo, cesty lemované (bohužel už odkvetlými) hortenziemi, termální prameny a bazény v Caldeiras, Sete Cidades, vyhlídky a zchátralý hotel u Vista de Rei, dvoubarevné Lagoa Azul a Lagoa Verde a nejkrásnější útesy, termální lázně i přírodní "bazén" ve Ferraria. Tedy hlavní spoty, na které Sao Miguel láká!

jsme se taky jednou na fotku namalovaly a umyly si hlavy :D

Salto do Cabrito

Jak můžete vidět, Azory jsou zelený ráj. Celoroční velmi stálá a příjemná teplota (my na konci října měly kolem 20 stupnů), neustálé srážky a vlhko vytváří ideální podmínky pro nejrůznější flóru. Takže jsou ostrovy plné palem, banánovníků, přesliček, hortenzií, kapradí, aurekálií - no prostě si připadáte jak v obrovském nádherném skleníku!

Caldeira Velha

Lagoa do Fogo

A jak je to na Azorech se stanováním? Kempy jsou na Sao Miguel asi 3, z toho jeden byl zavřený a druhý mimo provoz. No nevadí, stejně jsme se nechtěly mačkat na malém plácku s dalšími trempíky, haha. Aspoň jsme měly výmluvu, proč musíme zvolit wild camping. Ten je oficiálně zakázaný, ale dočetly jsme se, že když si postavíte stan někde stranou, chováte se slušně a neděláte bordel (snad samozřejmost, ne?), nikdo s tím problém mít nebude. Což se nám potvrdilo :)

Tu třetí fotku, kde jsme stan rozdělaly hned za silnicí někomu před barákem, prosím ignorujte. K tomu se samozřejmě váže historka. Ve zkratce: blondýny přiletěly na Azory ve 12 v noci, nestíhaly si předem vyhlédnout v mapách místo na spaní a pak ve slejváku s čelovkama bloudily neznámou krajinou, až to nakonec zapíchly ve 2 ráno vyčerpaný na tomhle místě a samozřejmě z toho měly celou noc nervy :D

Ferraria

Azory mi v jistých místech evokovaly Island, asi za to můžou krásné útesy, vodopády a hlavně termální jezírka a bazény - toho jsme si nejvíce užily v Ferraria. Tohle boží místo jsme si nechaly skoro na konec pobytu a dobře jsme udělaly! Na skalnatém pobřeží jsou vybudováné termální lázně s horkým venkovním bazénem (pokud si budete chtít připlatit tak uvnitř je i spa se saunou) a opodál je zcela přírodní termální pramen mísící se s mořskou vodou. Takže se koupete v moři, které má přes 30 stupňů. Doporučuji vyzkoušet obojí a Thermas de Ferraria především v podvečer. Koupat se venku při západu slunce má vážně skvělou atmosféru :) My se po koupeli odebraly do stanu, který jsme postavily mezi kameny hned u moře. Následovala asi nejdobrodružnejší noc, kdy jsme se modlily, aby jsme my i se stanem neodlítly :D

Vista de Rei

odměna před odletem .)

Aby těch zranění nebylo málo, tak si Kamča ještě na letišti při odbavení skřípla nohu do pásu na zavazadla. Jsme to ale holky šikovný :D

Doufám, že jsem vás k návštěvě tohoto turisty moc neobjeveného ráje nalákala. Doporučuji všemi deseti. Ale ne, že se tam teď všichni nahrnete a uděláte z Azor mainstream jakým se stal Island! Já se tam totiž určitě ještě chystám - s autem, s partou, objevit i další ostrovy. Takže běda vám, jak bude za rok v termálních bazénkách nátřesk! :D

continue reading

posted by Kristýna . 28 Jan 2019 .