PONYTAIL

Focení, pózování, výrazy... To všechno se dá natrénovat a to všechno se dá také zapomenout. Teď se svou upřímností zaběhnu lehce do historie. Historie je to nedaleká, někdy v červnu minulého roku se mi hodně zhoršila pleť. Hodně a vlastně poprvé v životě přišlo něco, na co jsem nebyla zvyklá, nevěděla jsem, jak s tím naložit, co dělat a hlavně jsem nevěděla proč.

Strašně se to odrazilo na mém sebevědomí. Ráno jsem se budila s obavou, co na mě zas vykoukne v zrcadle, hnedle ráno jsme byla naštvaná a nespokojená. Přestala jsem se tolik fotit, přestala jsem s modelingem, nechtěla jsem fotit outfity na blog. Vadilo mi mluvit s lidma, vadilo mi se na sebe koukat. Nikdy jsem nepoužívala make up a najednou jsem na sebe plácala totální masku. Používala jsem vysoce krycí meku up, ve kterém jsem se necítila dobře, vypada jsem zmalovaná a ty debilní pupínky byly vidět snad ještě víc. Chtěla jsem na sebe něco plácat i ve chvílích, kdy se to nehodilo, u moře, na fesťáku,.. Je to přehnané, ale pohled na sebe jsem opravdu nesnášela, z pokusu o nafocení outfitu jsem byla naštvaná. Nechápala jsem prostě proč teď, co jsem udělala špatně...

Tyjo, takhle jsme se rozjela o něčem o čem jsem vlastně mluvit nechtěla?! Je vidět, jak moc jsem toho plná...

Takže, abych se vrátila k tématu. Na více než půl roku jsem přestala téměř fotit, sebe i outfity. Teď mám pleť lepší a když se jednou za čas rozhodnu vyfotit outfit, je zle. Za boha nemůžu vymyslet co na sebe, pak splaším něco co vypadá zaručeně blbě, neumím se tvářit, neumím se postavit a opět jsem nespokojená xD Prostě a jednoduše jsem si odvykla, nejsem trénovaná. Outfit na focení nevybírám tak lehkomyslně jako dřív, ale najednou nad tím moc přemýším a většinou nic nevymyslím.

Dřív to bylo úplně jinak, outfit jsme fotily každý týden, někdy i dvakrát, byly jsme dokonale sehraný a bylo za deset minut hotovo. Teď je čas zas nastolit tenhle fashion blogger režim, abychom byly my (vlastně já) i vy spokojeni. Když ono je tak demotivující, když už se k focení outfitu dokopete a pak zas jen nadáváte, ke konci už se jen tragicky smějete společně s K, proč vypadám zas tak vtipně.

Každopádně kvantitu postů musím navýšit nejenom kvuli práznému blogu a uspokojení čtenářů. Četnost je potřeba zvýšit také kvůli těm chudinám kouskům oblečení, které doma leží ladem. Já sice nefotím, ale stále nakupuju, takže se mi doma kupí kousky, které snad ani nestihnou spatřit světlo světa a to je věčná škoda. Tak co Kristý, ve čtvrtek?.)

M.

bomber - ZARA | heels, jumper - H&M | jeans - Tezenis | choker - Primark

Focení, pózování, výrazy... To všechno se dá natrénovat a to všechno se dá také zapomenout. Teď se svou upřímností zaběhnu lehce do historie. Historie je to nedaleká, někdy v červnu minulého roku se mi hodně zhoršila pleť. Hodně a vlastně poprvé v životě přišlo něco, na co jsem nebyla zvyklá, nevěděla jsem, jak s tím naložit, co dělat a hlavně jsem nevěděla proč.

Strašně se to odrazilo na mém sebevědomí. Ráno jsem se budila s obavou, co na mě zas vykoukne v zrcadle, hnedle ráno jsme byla naštvaná a nespokojená. Přestala jsem se tolik fotit, přestala jsem s modelingem, nechtěla jsem fotit outfity na blog. Vadilo mi mluvit s lidma, vadilo mi se na sebe koukat. Nikdy jsem nepoužívala make up a najednou jsem na sebe plácala totální masku. Používala jsem vysoce krycí meku up, ve kterém jsem se necítila dobře, vypada jsem zmalovaná a ty debilní pupínky byly vidět snad ještě víc. Chtěla jsem na sebe něco plácat i ve chvílích, kdy se to nehodilo, u moře, na fesťáku,.. Je to přehnané, ale pohled na sebe jsem opravdu nesnášela, z pokusu o nafocení outfitu jsem byla naštvaná. Nechápala jsem prostě proč teď, co jsem udělala špatně...

Tyjo, takhle jsme se rozjela o něčem o čem jsem vlastně mluvit nechtěla?! Je vidět, jak moc jsem toho plná...

Takže, abych se vrátila k tématu. Na více než půl roku jsem přestala téměř fotit, sebe i outfity. Teď mám pleť lepší a když se jednou za čas rozhodnu vyfotit outfit, je zle. Za boha nemůžu vymyslet co na sebe, pak splaším něco co vypadá zaručeně blbě, neumím se tvářit, neumím se postavit a opět jsem nespokojená xD Prostě a jednoduše jsem si odvykla, nejsem trénovaná. Outfit na focení nevybírám tak lehkomyslně jako dřív, ale najednou nad tím moc přemýším a většinou nic nevymyslím.

Dřív to bylo úplně jinak, outfit jsme fotily každý týden, někdy i dvakrát, byly jsme dokonale sehraný a bylo za deset minut hotovo. Teď je čas zas nastolit tenhle fashion blogger režim, abychom byly my (vlastně já) i vy spokojeni. Když ono je tak demotivující, když už se k focení outfitu dokopete a pak zas jen nadáváte, ke konci už se jen tragicky smějete společně s K, proč vypadám zas tak vtipně.

Každopádně kvantitu postů musím navýšit nejenom kvuli práznému blogu a uspokojení čtenářů. Četnost je potřeba zvýšit také kvůli těm chudinám kouskům oblečení, které doma leží ladem. Já sice nefotím, ale stále nakupuju, takže se mi doma kupí kousky, které snad ani nestihnou spatřit světlo světa a to je věčná škoda. Tak co Kristý, ve čtvrtek?.)

M.

bomber - ZARA | heels, jumper - H&M | jeans - Tezenis | choker - Primark

continue reading

posted by Michaela Z . 7 Mar 2017 .