TRIP TO MADRID

Naše kamarádka je na Erasmu ve Španělsku. Dvě její blonďaté kamarádky sebraly samy sebe, batohy, odvahu, kreditky a vyrazily na pár dní za dobrodružstvím! Jen tak, protože byl dlouhej víkend.
Cesta byla taková delší a strastiplná, cestou do Madridu jsme letěly přes Miláno, strávily několik hodin na letišti a cestou zpět přes Brusel, kde jsme taky strávily několik hodin krát tři xD To je cena letenek za tři a půl tisíce no, ale natěšenost nás hnala kupředu. Hlavu jsme si s ničím nedělaly, ve volných chvílich jsme jednoduše spaly, jedly, nebo se nekonečně smály naprostejm kravinám. To je tak když se bavíte celej život, každej den, ale poprvé vás napadne spáchat něco takovýho.)
Shledání sladké, Madrid super, všechno prochozeno, noci propovídány, nikam jsme se nehonily, pohoda. Než se teda naše kamarádka Verča rozhodla, že nás vezme do největšího music klubu v Madridu. Nadšeně jsme souhlasily, všechno dohodnuto. Jen taková malá poznámka, takovej dovětek.....no, ale nemůžete tam jít v teniskách, džínách a tričku, je to prostě víc fancy, takhle vás nepustí.  To řekněte někomu kdo přijel v jedněch pohodlnejch teniskách, dzínách a s dvěma tričkama v batohu, hlavně to pohodlíčko. Následovala tedy nutná návštěva Primarku, kde bohužel nezůstalo jen u šatů, podpatků a kabelky.
Párty byla skvělá, klasicky do rána. Dokonce přijela nečekaná návštěva a to kamarád z Prahy se kterým jsme se smáli ještě celý druhý den, dostaly jsme za odměnu tři jabka na tyči a mohly jsme zpět dom. 
To byl ten kámen úrazu. Jet na víkend s plným batohem je ok. Ale jet zpět s plným batohem, kotníčkovejma botama, neskladnou kabelkou, šatama, dvěma mikinama, bundou, košilí, tlustejma ponožkama a jabkem na tyči??? HA ha. Myslim, že jsem po ceště chytla horečku, úžeh, úpal a vlastně úplně vše spojené s přehřátím. Batoh bych nedopla ani kdybych chtěla, na sobě jsme měla dvě mikiny a dvě bundy, okolo pasu taky, šála a čepice byla samozřejmost, propašovaná igelitka spíš štěstí. No co, tak jsme jen trochu blonďatý a šílený, spontánní a soběstačný. Z výletu bez mámy a táty jsme se vrátily s úsměvy a zdrávy.)
M.

Tahle jungle je prosím hlavní nádraží

A my strávily hodinu pozorováním želv

Naše kamarádka je na Erasmu ve Španělsku. Dvě její blonďaté kamarádky sebraly samy sebe, batohy, odvahu, kreditky a vyrazily na pár dní za dobrodružstvím! Jen tak, protože byl dlouhej víkend.
Cesta byla taková delší a strastiplná, cestou do Madridu jsme letěly přes Miláno, strávily několik hodin na letišti a cestou zpět přes Brusel, kde jsme taky strávily několik hodin krát tři xD To je cena letenek za tři a půl tisíce no, ale natěšenost nás hnala kupředu. Hlavu jsme si s ničím nedělaly, ve volných chvílich jsme jednoduše spaly, jedly, nebo se nekonečně smály naprostejm kravinám. To je tak když se bavíte celej život, každej den, ale poprvé vás napadne spáchat něco takovýho.)
Shledání sladké, Madrid super, všechno prochozeno, noci propovídány, nikam jsme se nehonily, pohoda. Než se teda naše kamarádka Verča rozhodla, že nás vezme do největšího music klubu v Madridu. Nadšeně jsme souhlasily, všechno dohodnuto. Jen taková malá poznámka, takovej dovětek.....no, ale nemůžete tam jít v teniskách, džínách a tričku, je to prostě víc fancy, takhle vás nepustí.  To řekněte někomu kdo přijel v jedněch pohodlnejch teniskách, dzínách a s dvěma tričkama v batohu, hlavně to pohodlíčko. Následovala tedy nutná návštěva Primarku, kde bohužel nezůstalo jen u šatů, podpatků a kabelky.
Párty byla skvělá, klasicky do rána. Dokonce přijela nečekaná návštěva a to kamarád z Prahy se kterým jsme se smáli ještě celý druhý den, dostaly jsme za odměnu tři jabka na tyči a mohly jsme zpět dom. 
To byl ten kámen úrazu. Jet na víkend s plným batohem je ok. Ale jet zpět s plným batohem, kotníčkovejma botama, neskladnou kabelkou, šatama, dvěma mikinama, bundou, košilí, tlustejma ponožkama a jabkem na tyči??? HA ha. Myslim, že jsem po ceště chytla horečku, úžeh, úpal a vlastně úplně vše spojené s přehřátím. Batoh bych nedopla ani kdybych chtěla, na sobě jsme měla dvě mikiny a dvě bundy, okolo pasu taky, šála a čepice byla samozřejmost, propašovaná igelitka spíš štěstí. No co, tak jsme jen trochu blonďatý a šílený, spontánní a soběstačný. Z výletu bez mámy a táty jsme se vrátily s úsměvy a zdrávy.)
M.

Tahle jungle je prosím hlavní nádraží

A my strávily hodinu pozorováním želv

continue reading

posted by Michaela Z . 22 Dec 2016 .