BALI BY M - PART TWO | world needs blondes

Buďte na mě hodní, vždyť i blogerky musí mít někdy prázdniny! Články a fotky z Bali nejdou tak rychle, jak bych si přála, ale lepší někdy, než nikdy.) Fotek je prostě tak moc, že se tomu podvědomě vyhýbám. Nu ale here we are, druhá část trilogie Miška na Bali.

Pro připomenutí a třeba pro někoho, kdo by chtěl příští rok vyrazit a plánovat cestu, tak cestování po Bali jsme začali v Kutě - Nusa Dua - Nusa Penida a druhý týden Lombok a Gili Islands. V třetím týdnu jsme přejeli do Ubudu a zpět na Kutu, ale to předbíhám.)

Nejdůležitější informace z druhého týdne byla ta, že se máme potkat s našimi kamarády a s K! Někdy se to prostě povede a někdy si říkám, jaká jsme zlatá mládež. Na Lomboku jsme se měli setkat s našimi kamarády, kteří žili rok na Novém Zélandu a také s jejich maminkou a bráchou, kteří je už konečně chtěli vidět, tak to spojili s příjemnou dovolenou. V neposlední řadě jsme se viděli i s K a třetí týden ještě s jednimi baskeťáky, ale to už zase předbíhám.

Představte si situaci, kdy na Nusa Penida není net a chvílemi dokonce ani světlo. Poslední informaci, kterou si s kamarádem Martinem předáme - sejdeme se za dva dny na Lomboku a vy seženete bydlení. Natěšení opouštíme ostrov a půl dne se plavíme trajektem. Večer přijedeme do dalšího ráje, kde leje jako z konve. Když na Bali prší, tak to není jak u nás, tam to trvá sice jen chvilku, ale fakt leje jako z konve! Připojíme se na wifi, abychom si přečetli adresu hotelu a dojeli za Martinem a spol. To by to ale nebyl Martin - moula veliký, abychom si nepřečetli, že nejenom, že nenašli bydlení, ale dokonce nejsou ani na stejném ostrově jako my.......hááááá......umíte si představit, jak jsme byla rozčílená?! V dešti, v noci, bez bydlení xD Každopádně zase tu do nebes vychválím booking.com, protože nám během deseti minut zachránil život. Horší to bylo s taxikářem, kterej náš hotel hledal dvě hodiny, neuměl anglicky, neměl mapu, neznal terén, neuměl řídit a podle mě snad ani vůbec neviděl.

Za takovou psychickou újmu jsme si dopřáli trochu luxusnější hotel a tři dny si neskutečně užívali, poprvé ani nijak dobrodružně, jen relax. Já se rozhodla opálit a zrovna bylo tři dny pod mrakem.

To bylo tak do začátku a teď se pojďte podívat na fotky a popisky pod nimi.)

Šnorchlování. Bali je podvodním královstvím vyhlášené a kdo se nebude potápět, nebo jen šnorchlovat, tak jako by tu snad ani nebyl! Voda je tu teplá, vodní svět vás nepřestává fascinovat a než se nadějete, tak jste ve vodě dvě hodiny.
Podvodní foťák jsem měla půjčený od Olympusu, za což jim moc děkuji!<3

Chápete, že je úplně normální vidět pod vodou želvu?!

To je už on již zmiňovaný luxusnější resort s pár bungalovy, bazénem a soukromou pláží.

Nejlepší zážitek? Žádný hromadný pouštění želv do moře, ale najít samotnou mrňavou roztomilost, usychající na pláži. To mě dojalo k slzám, ostatně jako každý malý mládě. Myslím, že tahle malá cácorka neměla šanci na přežití, ale já usínala s pocitem, že jsme jí zachránili život.)

Četli jste na mém instagramu, jak se můj muž chtěl cítit jako domorodec a shazovali jsme kokosy? Jestli jo, tak jste si určitě přečetli, že je to zakázané, protože každý strom někomu patří a tady je to, jako kdybyjste někomu ukradli slepici - regulerně můžete jít sedět! A jít za kokos do basy na Bali asi nechceš.

Krávojelen na každým kroku.

U tohodle jsme se cestou ze vsi oba zastavili a nechápali, co to moře vyplavilo za divnýho živočicha/ ježka.

Když jsme se podívali na druhou stranu, tak byla záhada mořské anomálie vyřešena.)

V těchto papírových balíčcích se prodává asi za 30 korun rýžě s kousky pikantního kuřete, nebo ryb. Ve vesnici vedle jsme vlastně nesehnali k jídlu nic jiného, takže jsem jedna ovoce, pila kokos s vodkou a byla živa na rýži, protože maso - mě měkkoně , pálilo jako čert.

Západ slunce jsme sledovali každý den a asi by nás to bavilo až do konce našich dnů <3

Otázka pro čočkaře - můžu pod vodou koukat, nebo mi čočky uplavou? xD

Taková ta dětská klučičí radost a rohlík na tváři.)

Zde můžete pozorovat plavkový editoriál s jedněma plavkama xD Vážím si jich ale na max, vychytat fotografickou náladu mýho muže není jen tak.)

Jé zastav! Já chci konečně vidět opičky, jsou tak roztomilý.

Fuj! Nesnášim opice, už je nechci nikdy vidět - zlá opice, málem mě zabila .

Má láska k opicím trvala asi pět minut - dokážou bejt agresivní, vychytralý, uměj krást a není radno si s nima zahrávat. Ale kdo by se jim divil.

Tenhle pohled... Ten mě dostává. A zas jsme u toho, na Lombok bychom potřebovali minimálně týden, ideálně 14 dní. My strávili na Lomboku tři dny a to převážně v hotelu, jako správní cestovatelé.

No a konečně s tím bláznem.)

Když se nejlepší kamarádi vidí po roce a úsměv nemizí ze tváře a pivo nemizí z ruky xD

Kluci a teď buďte vážný.

S kamarády a celou partou jsme se tedy sešli až na Gili. První večer byla přirozeně párty, která stála za to. Koupali jsme se nazí v moři, vylezli na loď a pozorovali hvěždy, kupovali lahev vodky za 900, z šesti lidí ztratili tři boty, chtěli nás vyhodit z baru, usnuli jsme v pytlích na pláži a především ztratili sami sebe. Každý jsme došli domů zvlášť a jelikož to byl náš první večer a my si absolutně nepamatovali ulici hotelu, tak se každý třeba na hodinu ztratil. Opravdu bych si přála vidět ty opilý ztroskotalce, co prochází stejnou ulicí po třetí a ještě bez bot xD
Důležitý ale je, že ráno jsme se všichni probudili na stejné adrese, jen někdo měl rozřezaný nohy víc než ostatní xD
A to, že můj kluk krom bot, ve kterých jsme měli šlapat na Agung - nejvyšší sopku, ztratil i triko mi došlo až druhý den, kdy jsem v něm viděla honit parádu jednoho domorodce xD

Byli jsme akční, půjčili si za 60 Kč kola a k našemu překvapení jsme za půl hodiny objeli celý ostrov.

Klobouk, který jsem koupila na Bali a než jsem si ho stačila užít, tak jsme ho zapomněli v Taxíku.

Na Bali se taky hraje na smlouvání a to na jiným levelu, než jste zvyklí. Je to takřka nutností a po pár dnech se to stane i vaší vášní a soutěžíte v tom, kdo usmlouvá víc. Já klobouk smlouvala s jednou stařenkou a bitvu jsem prohrála. Sedíme pak nad obědem, já chvíli přemýšlím, počítám a pak mi dojde - bože, já chtěla dát tý babičce jen 40kč za klobouk?! Tak jsme běžela zpět a klobouk koupila za 60.)

Tohle není póza, ale otočení s otázkou - tak co, je to pořád přesvícený?!
Jo očividně je.

Konečně jsem měla možnost vyzkoušet své vysněné Tringl plavky. S velikostí jsem byla ale trochu na hraně a možná i s rozumem. Místo, abych si je šetřila, tak jsem je tahala dennodenně a zažranej černej písek z nich nedostala ani pračka.(

Naše batožiny a moje záchrana - boyfriend se svalama.)

Nelegální kohoutí zápasy, jsou ohromnou zábavou místních lidí. Pod plachtou, kde je nepředstavitelné vedro fandí , mezi sebou sázejí a prožívají každou vteřinu těch vyhecovaných opeřenců.
Co jsem vůbec nevěděla, že kohouti mají na noye přivázanou malou šavličku, kterou se regulerně švihaj.
Ten kdo prohraje jde do polívky a vítěz jde ke kohoutímu doktorovi.
Místní zábava a zvyky jsou různé, i když s tím třeba úplně nesouhlasím, tak jsem zápas ráda navštívila.)

Plumérie - rostou všude, jsou nádherný a vypadaj, jak umělý.

Obřad a oslava zemřelých. Super zážitek, při kterém málem umřelo dalších pár lidí. Do srandy, kdy vás točí ve vzduchu na bejkovi, vy se držíte zuby nehty a ještě na vás stříká voda, bych opravdu nešla ani za nic, ale sledovat to byla fun.)

Chrám a posvátná voda, který byla tak ledová, že jsem se radši rozhodla posvátná nebýt.

No a druhá strana Bali - bordel všude. Místní si uklidí chrám, vyšperkují restauraci i domov, ale za plot hází vše, co jim přijde pod ruku.

Zamordovali hada, jak nic.

Na rýžové terasy jsem se těšila snad ještě víc než na Ježíška. Dechberoucí, opravdu.)

Bye bye, zase příště. Dnes budu vzpomínat, jak to vše tak rychle uteklo a snít nad tím, že se za pár let na Bali - do ráje vrátím.)