LEOPARD IN THE CITY

Ahoj, jaký jste měli týden? Já zas rozlítaný po Praze a Litoměřicích a věř, že když takhle cestuješ, tak vlastně nestihneš nikde nic. Takže jsem zvládla pár castingů, pár schůzek, pouze jedno (!?) focení outfitu a dvakrát kino. Jednou jsem byla v Praze na Dead Pool, což bylo super a v Litoměřicích na premiéře nového Zoolendra, což byla podle mě strašná a trapná nuda. Když můj boyfriend usnul podruhé, tak jsem ho už ani nebudila, spánek byl vážně lépe strávený čas, než sledování filmu.

Ovšem mile ráda bych se s vámi podělila o nejhorší událost tohoto týdne. Tak pojďme na to!

Máte volné dopoledne (samozřejmě není volné, máte se učit, ale víte, jak to chodí xD), dostanete po dlouhé době krásnou kytku a máte náladu ji nějak originálně zvěčnit. Samozřejmě tím myslím, že ji chcete na instagram vyfotit tak, aby posbírala co nejvíce lajků.

Vplížíte se rodičům do pokoje, kam normálně nelezete, ale musíte, protože si tam syslej super zeď a světlo. Odházíte polštáře, peřiny, vytáhnete žaluzie, nastavíte stativ a držíte v cute pózičce. Na fotce je vidět ještě roh peřiny, tak ji kousek odhodíte, ale ještě nevíte, že jste způsobili světovou katastrofu a neštěstí.

Jak tam tak sedím s tou kytkou v náruči, tak můj super stativ začne pod nárazem peřiny padat. Padat! Víte, že neuděláte nic, že ani váš křik pád nezastaví, ale stejně křičíte. Stalo se to. Stativ i s mým nejsuprovějším fotákem, který jsem dostala před půl rokem k narozeninám, spadnul. Respektive nejdřív se roztříštil o zeď a potom spadnul. V hlavě mi prolítne vzpomínka na můj poslední foták, který umřel po pádu z patnácti centimetrů a pohnul si s čočkou.

Díky mému křiku vyleze brácha z pokoje. Křičim i na něj, proč proboha není ve škole. Odpověď nevnímám a křičím dál, že nechápu, proč se teda musím fotit na stativ, když mě může v klidu cvaknout on. Nechápe, proč jsem tak hysterická, chudák. Začne sbírat rozbitej stativ, smete ke straně kusy omítky (rodiče před rokem malovali, haha) a končí nad foťákem, kterej leží v dost krkolomné poloze. Chci bulet! Vím, že můj život bez foťáku a bez denního přispívání na insta, končí. Vím, že novej nedostanu a že než našetřím, instagram zcela jistě zanikne.

Asi jsme musela vypadat hodně zoufale, protože někdo (díky bože!) se nade mnou slitoval a foťák funguje! Nevím jestli je ve stoprocentním cajku, ale zatím to vypadá, že ano. Objektiv drží, displej taky a kloub výklopné obrazovky jakbysmet. Nechápu a můj Olympus nekonečně objímám!

uf.

mému instagramovému šílenství ještě není konec